Nejsou vidět a často nejsou ani cítit. Pokud nemáte po ruce detektor, který jejich přítomnost včas zachytí, riskujete život. A nejen svůj...
Vždyť podle jednoho zahraničního výzkumu tvoří 60 % obětí nebezpečných plynů v pracovním prostředí lidé, kteří „jen“ přispěchali na pomoc. Navíc nejde jen o nebezpečné plyny: Někdy může velké problémy způsobit i přespříliš kyslíku. Používání moderních detektorů plynů má tedy rozhodně své opodstatnění.
Dávno pryč jsou doby, kdy přítomnost důlních plynů havířům „hlásili“ kanárci, které brali s sebou do důlních šachet. Dnes se o detekci množství plynů (a to včetně kyslíku) starají moderní detekční přístroje. Ať už ty, které jsou instalovany přímo v rizikových místech, nebo takové, které u sebe mají sami zaměstnanci.
Zvlášť důležitá je detekce plynů a výkyvů jejich standardních hodnot v uzavřených prostorách. Ty česká legislativa definuje jako jakékoliv prostory, ve kterých hrozí riziko výskytu nebezpečných látek nebo nebezpečných podmínek nebo ve kterých může hladina kyslíku rychle klesnout pod standardní hodnoty. V takovém prostoru může být z pohledu množství kyslíku problematické i „obyčejné“ svařování.
Právě v uzavřených prostorách spatřuje největší riziko, respektive jeho časté podcenění, také Ing. David Staněk, odborník na detekční a ochranné prostředky ze společnosti Dräger Safety s.r.o. „Hrozí zde riziko rychlé ztráty vědomí a následně smrt právě v důsledku nedostatku kyslíku a také nebezpečných plynů, které vznikají při technologickém procesu,“ vysvětluje a vzápětí dodává:
„Dalším rizikem při práci v uzavřených prostorách je rozvíření zbytků nebezpečných látek, třeba pohybem na dně zásobníků. Proto je vždy nutná kombinace detekce a únikového prostředku. A tyto práce by navíc nikdy neměla provádět jen jedna osoba.“
Když škodí (ne)dostatek kyslíku
Množství kyslíku ve vzduchu, který dýcháme, se standardně pohybuje mezi 20 až 22 %. Jakmile toto množství klesne pod 19,5 %, mluvíme o deficitu kyslíku v prostoru a u zaměstnance se v takovém prostředí projeví kyslíková deprivace.
Ta může mít dvojí podobu: Pokud je množství kyslíku jen o trochu menší, než na které je tělo zvyklé dlouhodobě, dochází k malátnosti, bolestem hlavy, nicméně pořád ke stavům, které vyřeší okamžité opuštění prostředí a „přísun čerstvého vzduchu“, pokud jde o akutní nedostatek kyslíku, pak dochází k takzvaným anoxickým poraněním mozku, které jsou důsledkem nedostatečného okysličení.
