Robert Křepinský: Bezpečnost na pracovišti přímo ovlivňuje produktivitu zaměstnanců

Robert Křepinský: Bezpečnost na pracovišti přímo ovlivňuje produktivitu zaměstnanců


Na to, kam jsme se posunuli v plánovaných legislativních změnách a zda existuje nějaká spojitost mezi investicemi do BOZP a chováním zaměstnanců, jsme ze zeptali Roberta Křepinského, experta na bezpečnost práce.

Na začátku roku jsme spolu mluvili o legislativních novinkách a změnách v BOZP. Jak to vidíte nyní, s odstupem několika měsíců?

Letošní rok je z pohledu legislativních změn rokem vyhrazených technických zařízení. Dá se říct, že vše podstatné okolo nového zákona včetně navazujících prováděcích předpisů je hotovo. Teď už je to více méně v rukách politické reprezentace, kdy a jak bude nový zákon předložen a schválen.

 

Nakolik je to důležité pro praxi?

Je to velmi důležité, protože současná právní úprava je z 60. let minulého století a už neodpovídá technologickému vývoji a potřebám dnešní doby. Na změně panuje vzájemná odborná i politická shoda. Už minulá vláda udělala podstatnou část práce a zbývá jen dotáhnout celý proces do konce. Jsem přesvědčen, že se podaří vládě návrh nového zákona do konce letošního roku projednat a předložit do Poslanecké sněmovny.

 

Jaké budou z vašeho pohledu ty nejpodstatnější změny, které nový zákon přinese?

Těžko to shrnout do několika vět. Někde bylo potřeba zpřísnit požadavky, například u vyhrazených zdvihacích a tlakových zařízení. Jinde praxe žádá zjednodušení požadavků na některé, dnes už běžné používané, elektrické spotřebiče, jako jsou varné konvice, mikrovlnky, kávovary apod. Zároveň se inspekce práce chce v budoucnu více zaměřit na odbornou způsobilost osob provádějících práce na vyhrazených technických zařízeních a dále na působení revizních techniků.

 

Co dále se ještě v tomto roce stihne? 

Mělo by dojít k novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Hlavním důvodem je transpozice evropské směrnice, která stanoví seznam limitních hodnot expozice některých nebezpečných látek na pracovišti. Jde tedy spíše o technické úpravy, které na změnu navazují. Nicméně je možné, že se také otevře otázka psychické a fyzické zátěže. U fyzické zátěže se jeví jako vhodné řešit hlavně nestandardní pracovní úvazky ať už krátkodobé, nebo ty naopak delší. U psychické zátěže je potřeba se také zaměřit na pracovníky v sociálních službách, protože tam je zvýšené riziko vyhoření a nadměrného psychického tlaku.

Na konci minulého roku jsme zaznamenali poměrně rychlé přijetí nového vládního nařízení č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. Proč k tomu došlo a je to konečná verze?

Hlavním důvodem byla opět transpozice evropského nařízení a šlo více méně o technické změny, zejména v § 4, které se týkají značení nádob a místností, kde se nakládá s chemickými látkami a jejich směsmi. Nicméně při diskuzi v pracovní skupině se objevil požadavek na některé další úpravy podoby značek, a to zejména v oblasti požární ochrany. Některé už byly provedeny, ale zdá se, že to nestačí. Letos by mohla začít příprava možné novely uvedeného nařízení vlády a uvidíme, jestli bude mezi odbornou veřejností shoda na případných dalších změnách, ke kterým by mělo ale dojít až v příštím roce.

 

Co dalšího je v plánu na příští rok?

Měla by být předložena novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Přípravné práce už ale začínají v tomto roce. Jedná se hlavně o změny spojené s výkonem veřejné kontroly. Zároveň ale také řada odborníků mluví o tom, že by bylo vhodné vést diskuzi nad stávající povinností právnických a podnikajících fyzických osob vydat pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí u vybraných chemických látek a směsí. Ovšem tato úprava je zatím jen na úrovni diskuzí.

 

Zastihla jsem vás na semináři k pracovnělékařským službám a diskuze byla opravdu bouřlivá. Jak vy hodnotíte dopady změn v zákoně a co ukazuje praxe?

Stávající právní úprava po novele zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, praxi vyhovuje. Určitě budou ale dále probíhat diskuze k některým tématům, neboť je uvedená problematika složitá. Podle mě je problém spíše v neznalosti zákona a jeho prováděcích předpisů, a to nejen ze strany zaměstnavatelů, ale především ze strany samotných poskytovatelů pracovnělékařských služeb. To brání ve správném praktickém uplatnění této důležité preventivní činnosti. Například jde o nedostatky v provádění příslušných vyšetření ve vztahu ke konkrétním rizikovým faktorům, v kvalitě samotných lékařských posudků, ale také v nejasnostech postupu zaměstnavatelů při uplatňování pracovněprávních důsledků lékařských posudků. Je ještě řada dalších problémů, ale osobně se domnívám, že by používání zdravého rozumu ze strany všech subjektů a také zavedená kontrola kvality poskytovaných služeb mohly tyto nejasnosti či diskuze vyřešit.

 

A jak lze dosáhnout lepší kontroly?

Je to oříšek, protože nedostatečná kvalita souvisí i s nedostatkem poskytovatelů. To má spojitost s obecným nedostatkem lékařů, kteří odcházejí do zahraničí nebo se chtějí věnovat lukrativním oborům. Hlavní problém ale nyní vidím v absenci kontrolního orgánu, který by dohlížel na kvalitu poskytovaných služeb. Proto probíhají určité diskuze i v rámci návrhu úpravy již zmíněného zákona o ochraně veřejného zdraví, která by mohla případnou kontrolu kvality nastavit. Ale zatím je to opravdu jen ve stadiu úvah.

 

Zmínil jste nedostatek lékařů, kteří by byli ochotni se věnovat pracovnímu lékařství. Jak se tohle dá řešit? To zákonem asi těžko změníme…

Je to těžké. Ale možná by bylo určitým řešením zapojit do uvedeného procesu zaměstnavatele. Mám na mysli zejména větší podniky, ve kterých by mohlo být výhodné zřídit pracoviště smluvně zajištěného poskytovatele pracovnělékařských služeb.

 

Myslíte tím, že by se mohli vrátit tzv. podnikoví lékaři?

Něco podobného. Když se vezme v úvahu odpovědnost, kterou mají zaměstnavatelé ve velkých provozech, náklady na cestovné zaměstnanců a další výdaje spojené s pracovnělékařskými službami, mohlo by to být pro některé podniky skutečně výhodné.

 

A na závěr trochu z jiného soudku. Vy, jako expert na BOZP nejen na úrovni legislativní, ale také jako letitý praktik, vidíte nějakou spojitost mezi investicemi do BOZP a produktivitou práce?

Určitě ano, dokonce si vzpomínám, že v Británii se dělala studie, která se zabývala tématem, jak ovlivňuje bezpečnost a pořádek na pracovišti chování zaměstnanců i jejich produktivitu. Ukázalo se, že spojitost zde je a že rozhodně není malá. Z mého pohledu základ dobré praxe v oblasti BOZP je založen na kvalitní komunikaci mezi vedoucími zaměstnanci a jejich podřízenými, vzájemné důvěře a respektu jejich postavení, na vhodné organizaci práce a pořádku na pracovišti a jeho okolí.

 


Robert Křepinský

  • Svazový inspektor bezpečnosti práce

  • Člen Rady vlády pro BOZP – poradního orgánu vlády ČR

  • Předseda Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP

  • Předseda Pracovní skupiny pro stanovení expozičních limitů v pracovním prostředí při Radě vlády pro BOZP

  • Člen skupiny expertů v oblasti BOZP při ČMKOS

  • Odborný poradce Pracovního týmu pro bezpečnost práce Rady hospodářské a sociální dohody České republiky

Další články z kategorie BEZPEČNOST

Investice do BOZP: Vyplatí se vám?

Je to třaskavé téma. Zvláště manažeři malých a středních firem často považují investice do zvyšování bezpečnosti a komfortu zaměstnanců za zbytečně utracené peníze. Mají pravdu?

Pokračovat ve čtení
Pracovní úrazy a nemoci z povolání vyjdou firmy na miliardy. Často se jim ale dá předcházet.

476 miliard eur. Na tolik vyjdou každý rok zaměstnavatele v Evropské unii nemoci z povolání a pracovní úrazy.

Pokračovat ve čtení
Tento web používá cookies
Tato stránka využívá soubory cookies za účelem zkvalitňování služeb zákazníkům.