Nebezpečné látky: Jsou i tam, kde je nečekáme

Nebezpečné látky: Jsou i tam, kde je nečekáme


Jsou na vašem pracovišti nebezpečné látky? Pokud právě kroutíte hlavou, že nikoli, zkuste se zamyslet ještě jednou. Nebezpečnou látkou, ať už chemické nebo biologické povahy, jsou totiž třeba i běžné čisticí prostředky, inkousty nebo obyčejný prach. A právě na tato na první pohled neviditelná nebezpečí upozorňuje nová kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která odstartuje 24. dubna.

Azbest, vinylchlorid, barviva, laky, ředidla, … To jsou látky, které většina z nás bez váhání zařadí mezi látky nebezpečné, a tak k nim také přistupujeme. Praxe nicméně dokazuje, že velké škody na zdraví dokážou napáchat i látky, které za nebezpečné nepovažujeme.

Příkladem budiž příběh britské pekařky, která dlouhé roky připravovala těsta v malé a špatně odvětrávané kuchyni. Dlouhodobým vdechováním moučného prachu si způsobila těžké astma. To ji v běžném životě limitovalo natolik, že odešla do předčasného invalidního důchodu. A zaměstnavatel? Po dlouhém sporu jí nakonec musel vyplatit 200 000  britských liber jako kompenzaci za zdravotní újmu.

 

Každý pátý zaměstnanec je dlouhodobě vystaven nebezpečným látkám

Podle zjištění Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen EU-OSHA) je 18 procent všech zaměstnanců vystaveno účinkům (potenciálně) nebezpečných chemických látek po více než čtvrtinu pracovní doby. Jde nejen o prach, kapaliny, ale také o nejrůznější výpary a aerosoly.

Nejvíce zatíženi jsou v tomto směru lidé zaměstnaní v zemědělství. V tomto odvětví celých 62 procent firem přiznává existenci potenciálně nebezpečných látek na pracovištích. Druhé místo v tomto žebříčku pak patří výrobním firmám. Zde jsou potenciálně nebezpečné látky na 52  procentech pracovišť. Až třetí pozice patří stavebnictví s 51 procenty „zatíženými“ pracovišti.

 

Startuje kampaň, která propaguje prevenci

Cílem kampaně s názvem Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou je zvýšit povědomí o nebezpečných látkách a jejich účincích a také propagovat kulturu prevence na pracovištích. Ta by neměla být vnímána jako „nutné zlo“, ale jako nedílná a důležitá součást pracovní náplně.

Podle údajů EU-OSHA stojí každý rok nemoci z povolání a pracovní úrazy (velmi často způsobené právě nebezpečnými látkami) evropské firmy zhruba 476 miliard eur. Největší podíl nákladů pak připadá na nádorová onemocnění související s prací (a s nebezpečnými látkami).

Jak to končí? Astma, alergie i rakovina z povolání

Problémy může způsobit jak krátkodobé vystavení nebezpečné látce, tak dlouhodobá expozice, ale i hromadění nebezpečných látek v těle. Dopady na zdraví jsou pak obvykle dlouhodobé, velmi často trvalé. Nejčastěji dochází k:

  • onemocnění dýchacích cest, jako jsou astma, rýma, silikóza nebo azbestóza

  • poškození vnitřních orgánů, velmi často poškození plic nebo jater

  • rakovině z povolání – rakovina plic, rakovina nosních dutin

  • alergiím

  • reprodukčním problémům, ty jsou způsobeny endokrinními disruptory, látkami, které ovlivňují produkci hormonů v těle

Podle EU-OSHA je nejúčinnější zbraní proti těmto problémům prevence a monitoring všech potenciálních rizik. A následně uplatnění takzvané zásady STOP. Ta zahrnuje:

  • Substituci - tedy nahrazení (potenciálně) nebezpečných látek jinými látkami, které nemají tak negativní dopady na zdraví zaměstnanců. Samozřejmě jen v případech, kdy je to možné.

  • Technická opatření - vaší povinností jako zaměstnavatele je zajistit všechna technická opatření, která snižují dopady působení nebezpečných látek na zaměstnance. Sem patří například výběr vhodných a těsně uzavřených obalů, správné a dostatečné odvětrávání prostor a ochrana proti úniku chemikálií do okolí při jejich přečerpávání, přepravě či skladování.

  • Organizační opatření - všechny látky musejí být jasně, čitelně a jednoznačně označené podle požadavků příslušné legislativy. Každý zaměstnanec musí vědět, k čemu látka slouží i to, jaké mohou být její negativní dopady. V případě nebezpečných chemikálií je na místě použít speciální skříně, které umožňují oddělit látky podle stupně nebezpečnosti. Místa, kde přicházejí pracovníci do styku se škodlivými látkami, by měla být vybavena havarijními soupravami pro pohotovou likvidaci jejich úniku.

  • Privátní (osobní) ochrana - všichni zaměstnanci by měli používat vhodné ochranné pomůcky, které eliminují dopady potenciálně nebezpečných látek na jejich organismus. Pracoviště by měla být vybavena vhodnými lékárničkami a tam, kde hrozí vyšší riziko poškození kůže či očí, by neměly chybět bezpečnostní sprchy a další vhodné ochranné prostředky.

Některé z výše uvedených postupů samozřejmě upravují legislativní normy, nicméně firmy, které v rámci BOZP dělají více, než jim ukládá zákon, jsou podle odborníků více konkurenceschopné, protože jejich zaměstnanci jsou méně nemocní, mají méně absencí, a tedy vyšší produktivitu práce.

Chcete-li se i vy řadit mezi tyto firmy, v HAPPY ENDU vám s realizací preventivních opatření rádi pomůžeme. Kontaktujte nás.

Další články z kategorie BEZPEČNOST

Pracovní úrazy a nemoci z povolání vyjdou firmy na miliardy. Často se jim ale dá předcházet.

476 miliard eur. Na tolik vyjdou každý rok zaměstnavatele v Evropské unii nemoci z povolání a pracovní úrazy.

Pokračovat ve čtení
Nebezpečný odpad: Stačí předvídat a nemusí být hrozbou

V roce 2016 jsme v ČR vyprodukovali téměř 26 milionů tun odpadu. Z toho více než 1 milion tun tvořil nebezpečný odpad. A ač v nás tohle spojení automaticky evokuje ekologické havárie a poškození zdraví, realita bývá (naštěstí) jiná. Stačí myslet na rizika a s tímto odpadem nakládat zodpovědně.

Pokračovat ve čtení
Tento web používá cookies
Tato stránka využívá soubory cookies za účelem zkvalitňování služeb zákazníkům.