Výrobní podniky dnes musí na velkou část činností najímat externí dodavatele. Jaký podíl to představuje ve vašem případě?
U nás na externí dodavatele připadá zhruba třetina celkově odpracovaných hodin.
Jaký druh prací u vás většinou tito dodavatelé vykonávají?
Dá se říct, že odvádějí práci ve čtyřech základních oblastech: V non-core výrobních technologiích, logistice, servisu/údržbě a na investičních projektech. V technologii výroby jde hlavně o předpřípravu a zpracování vstupních surovin a zpracování vedlejších hutních produktů. To je specifická činnost, kterou vybraný dodavatel většinou vykonává ve více firmách, protože má potřebné specifické know-how. U investičních projektů jsou to dodávky nových výrobních a ekologických technologií.
Předpokládám, že s velkou částí dodavatelů spolupracujete dlouhodobě…
Máme dodavatele pro různé typy činností. A s částí z nich spolupracujeme na dlouhodobé bázi. Specializují se a stabilně u nás vykonávají činnosti, které nepatří k našemu core byznysu. Ti dobře znají naše prostředí, nároky a podmínky.
A pak tu jsou dodavatelé u zmíněných investičních celků. To jsou většinou mnohamilionové i miliardové projektové zakázky na omezený čas. Tito dodavatelé neznají tak dobře všechna specifika oboru a zejména pracovní podmínky. A riziko závažných porušení bezpečnostních pravidel nebo pracovních úrazů je u nich vyšší než u prvního typu dodavatelů, kde fungují dlouhodobé vztahy a zkušenosti.
Podniků, které řeší, jaké standardy mají v oblasti BOZP jejich dodavatelé, není mnoho. Přístup, že se „jich to netýká“, převažuje. Váš přístup je ale jiný. Proč?
Jedním z důvodů je, že naše společnost má v této oblasti vysoké nároky sama na sebe. Proto očekáváme, že i dodavatelé budou splňovat určité standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. To, jak se staví k dodržování bezpečnosti, vypovídá také o jejich prioritách a odpovědnosti jako takové. Mezi bezpečností a kvalitou práce totiž existuje přímá souvislost. Práce těch, kdo dbají na bezpečnost, bývá kvalitnější.
Dalším důvodem, který s tím úzce souvisí, je ochrana našeho dobrého jména. V minulosti někteří méně kvalitní dodavatelé naše dobré jméno poškodili. Byť to byli externí dodavatelé, jejich nezodpovědné chování mnozí spojovali s námi. A v neposlední řadě platí, že externí dodavatelé, kteří se nechovají podle našich standardů, jsou špatným příkladem pro naše vlastní zaměstnance. A my musíme měřit stejným metrem. Když něco vyžadujeme po našich zaměstnancích, logicky musíme chtít to stejné po lidech, kteří přicházejí zvenčí.
Jak jste při řešení BOZP u externích dodavatelů postupovali?
Nejdříve jsme situaci důkladně analyzovali, abychom nedělali obecné závěry, ale měli v ruce jasná fakta. Po vstupní analýze jsme si stanovili priority: Kde jsou největší rizika a na koho se zaměřit. Následně jsme vybrali vhodné nástroje a ty hned aplikovali.
Jaké konkrétní nástroje máte na mysli?
V první řadě jsme zavedli „politiku otevřené komunikace“. Tedy jasně stanovená pravidla: Co se může, co se nesmí, komu a jakým způsobem informace předávat. Je to i pro zlepšení našeho systému důležitá zpětná vazba tam, kde se pořád objevují nové nedostatky. Ty se snažíme řešit ne ad hoc, ale standardizovat je do našich pravidel.
Vždy vyžadujeme to, na čem jsme se dohodli. Protože jsme partneři. A pokud se tak neděje, nastupují další opatření a sankce. Pak mluvíme o takzvaném konsekvence managementu. Je také důležité si uvědomit, že nejde o anonymní masu nějakých firem, ale že za vším stojí konkrétní lidé.
Co dalšího kromě politiky otevřené komunikace vám ve vztahu k externistům a sladění přístupu k bezpečnosti práce funguje?
Velký důraz klademe na důkladné seznámení s našimi pravidly a standardy v oblasti BOZP a také na pravidelná školení. S externími dodavateli také sdílíme naše bezpečnostní know-how. Dbáme na to, aby naše vztahy byly jasně a řádně smluvně upravené. Dodržování dohodnutých podmínek pak kontrolujeme a vymáháme. Kontroly probíhají standardně na pracovišti nebo pomocí techniky. A zároveň máme i takzvané Rudé škorpiony. To je asi pro naší firmu specifické.
Rudí škorpioni? To zní jako z akčního filmu. Navíc jsem v souvislosti s nimi viděla i zkratku „FBI“. O co se jedná?
Vysvětlení není zas tak dramatické. FBI je zkratka Fakulty bezpečnostního inženýrství na Vysoké škole báňské. Projekt našel podporu u vedení fakulty a je o něj také zájem mezi studenty.
Hledali jsme způsob, jak posílit bezpečnostní dohled na velkých projektech. Zvažovali jsme různé technické systémy, ale zjistili jsme, že ani s nimi všechno nepokryjeme. Název a koncept Rudí škorpioni vznikl v jiné jednotce ArcelorMittal v Jižní Africe a my jsme si jej upravili na naše podmínky. Vzniklo řešení spolupráce s univerzitou a zapojení studentů, kteří získají praktické zkušenosti, přivydělají si a jsou to pro nás také potenciální noví zaměstnanci.
V praxi na stavbě to vypadá tak, že když zjistí chybu, hned se ji snaží na místě řešit a odstranit. Není to tedy jen pasivní zdokumentování stavu, ale aktivní přístup a jednání. Jsou naší prodlouženou rukou. A v tomto směru je intenzivně školíme, aby přesně věděli, jaké jsou naše představy a standardy, a mohli tak s dodavateli jednat přímo na místě. Zkracujeme zpětnou vazbu a to je vždy pro nápravu věcí nejúčinnější.
Kolik Rudých škorpionů u vás teď na praxi působí?
Program jsme nastartovali v roce 2013 a v plném rozsahu probíhá od roku 2014. Za tu dobu prošlo programem 40 studentů. V tuto chvíli je u nás na praxi 12 studentů. A jak už jsem říkal: Nám projekt přináší vyšší bezpečnost a studentům praktické zkušenosti. Navíc jim dává šanci získat po škole práci v oboru, a jak jsme si ověřili, tato praxe jim hodně pomáhá a v C. V. je výhodou.
Ještě bych se vrátila ke školením dodavatelů. Školení bezpečnosti práce nejsou vždycky efektivní. Jak vypadají ta vaše, aby to ve vašem případě bylo jinak?
Máme několikastupňové školení, které se osvědčilo i v případě našich zaměstnanců. Začíná základním vstupním testem. Potom probíhá zaškolení pro konkrétní činnost a místo. Při školení základních bezpečnostních rizik používáme instruktážní program s následným testem a dále jej chceme vylepšovat.
Co externí dodavatelé porušují nejčastěji? A co nejčastěji penalizujete?
Je důležité říci, že penalizaci uplatňujeme až tehdy, když pohovor, domluva nebo opakované školení nestačí. Nebo když jde o závažná porušení, jako jsou požití drog, alkoholu, překračování rychlosti, nepoužívání OOPP při práci ve výšce nebo nenošení detektorů tam, kde se může vyskytovat oxid uhelnatý nebo jiné nebezpečné látky. Za závažné porušení považujeme i špatné parkování v místech, kde může dojít k vážnému ohrožení bezpečnosti dopravy. Tedy třeba v kolejišti, na přejezdu… To jsou situace, kde moc prostoru pro toleranci už není a nastupují sankce.
Domluva pak obvykle stačí u nedostatků ve vybavení ochranných pracovních prostředků. Třeba helmu dnes už nosí každý, ale s používáním podbradních pásků je to už horší.
Za závažná porušení smluvních pravidel v oblasti BOZP hrozí i peněžité sankce. K čemu využíváte peníze, které z těchto penalizací získáte?
Peníze jdou zpět do oblasti bezpečnosti na preventivní opatření. Třeba jimi kvartálně odměníme zaměstnance, kteří mají nejlepší bezpečnostní audity.
A také máme systém PSIF (Potential Serious Injuries or Fatality). V rámci tohoto programu pracovníci identifikují potenciální rizika smrtelného zranění. V minulém roce vytipovali přes 80 případů. Připraví zprávu, podrobnou analýzu, návrh opatření a za to je odměníme. Opět je to projekt z oblasti prevence. Je zásadní, aby zaměstnanci věděli, že si jejich aktivity vážíme. Potěší nejen s tím spojené ocenění, ale je to i příležitost pro krátké setkání s vedením a poděkování.
A dál se peníze z represe používají na osvětu. Vznikají krátká videa, vizualizace úrazů formou kreslených příběhů, postery… Peníze jdou na prevenci a podporu správných návyků.
A nakonec mi dovolte trochu obecnější otázku. Jak by se podle vás měl posunout přístup k bezpečnosti práce, aby ji lidé vnímali jako něco skutečně užitečného, a nikoli jen jako zbytečnou zátěž a formalitu?
Je to o postojích a trendech. Lidé dnes daleko více řeší svoje zdraví a to musí vnímat i zaměstnavatelé. Firmy musí BOZP zahrnout do svých priorit. Pokud chtějí být na trhu práce konkurenceschopné, musí tyto hodnoty aktivně prosazovat i ve své firemní kultuře. Jsem přesvědčený, že se vnímání bezpečnosti posunulo dopředu. Uvědomil jsem si to i z takové maličkosti, jakou je reklama na elektrická kola s Jaromírem Jágrem. On v ní jezdí na kole bez helmy. A ačkoliv si ho pro všechno, co dokázal, vážím, vadilo mi to. Přitom ještě před deseti lety by to nevadilo nikomu z nás. A podobné je to i na pracovištích.
Osobní ochranné pracovní prostředky jsou dnes nejen bezpečné, ale také pěkné a moderní. To dříve také nebývalo. A věřím, že pomáhá i to, že máme možnost cestovat po světě a porovnávat.
Kdo je Ing. Jiří Michálek, MBA?
Ředitel bezpečnosti a zdraví společnosti ArcelorMittal Ostrava.
