Psychosociální rizika: Skrytá hrozba, kterou firmy v Česku příliš neřeší

Vyšší riziko vidí Češi v pracovních úrazech, ke kterým dojde při řízení nebo nesprávném používání nástrojů a technologií. Jenže i tyto úrazy mohou mít kořeny v podcenění psychosociálních rizik. Což souvisí s tím, zda hledáme příčinu, nebo pouze řešíme následek.

Podle citovaného evropského průzkumu i dalších zdrojů vedou psychosociální rizika a stres ke kardiovaskulárním nemocem, potížím se zády, klouby, svaly, ale také k poruchám koncentrace, únavě a nepozornosti. Dlouhodobá nadměrná psychická zátěž navíc vede k depresím, vyhoření a vážným psychickým problémům.

Ostatně to dosvědčuje i vzrůstající počet lidí, kteří míří do psychiatrických ordinací. Zatímco v roce 2006 bylo v ambulantní psychiatrické péči zhruba 458 000 lidí, v roce 2016 to bylo téměř 642 000 pacientů. A vůbec nejohroženější skupinou jsou lidé mezi 35 a 44 lety.

Duševní choroby jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. V roce 2017 pobíralo z těchto důvodů invalidní důchod více než sto tisíc Čechů. Vzhledem k tomu, že stresovým faktorem je i pracovní prostředí a nejvíce ohrožení jsou lidé v produktivním věku, měli by se mít zaměstnavatelé více na pozoru.

 

Zajímá nás výsledek, nikoli člověk, který za ním stojí

Jednou z bariér pro řízení a řešení psychosociálních rizik jsou kulturní specifika a zvyklosti dané země. Zatímco severské země mají psychické zdraví a pohodu zaměstnanců více na srdci, v našich zeměpisných šířkách se o těchto věcech nejen méně mluví, ale také méně dělá.

„U psychosociálních rizik totiž nestačí mít znalosti, ale především si o nich povídat. Zapojit do diskuze management, zaměstnance a jejich zástupce“, říká Robert Křepinský, inspektor bezpečnosti práce a člen Rady vlády ČR pro BOZP, a dodává: „Základem všeho musí být komunikace. Nicméně v dnešní hektické době se víc zaměřujeme na výsledek a naopak podceňujeme nebo si neuvědomujeme samotného člověka se všemi jeho klady a zápory.“

Roli hraje i velikost firmy. Obecně platí, že velké firmy věnují BOZP více prostředků a pozornosti než menší podniky. Je to dáno i financemi, které jsou u velkých firem nesrovnatelně vyšší. Nicméně existují výjimky. Mnohá opatření fungují stejně dobře ve velké firmě i ve firmě menší, bez ohledu na to, kolik utratíte.

 

Nejčastější příčiny stresu na pracovištích  

Reorganizace práce a nejistota zaměstnání. To jsou nejčastější příčiny stresu na pracovišti, které se objevily v evropském průzkumu. Hned za nimi se umístily: dlouhá pracovní doba, nadměrné zatížení, šikana, obtěžování, ale i jednání s problémovými zákazníky, pacienty či žáky a časová tíseň. Obdobně to vidí i zaměstnanci u nás. Podle průzkumu 1. lékařské fakulty a VFN více než 30 procent Čechů zažilo v práci šikanu ze strany nadřízeného a 34 procent se cítí ohroženo syndromem vyhoření.

Psychosociální rizika souvisejí zejména s organizací práce, pracovní náplní a vztahy na pracovišti i mimo něj. Světové zdravotnické organizace (WHO) je člení do 10 oblastí:

1. Charakter práce
2. Pracovní zátěž, pracovní tempo
3. Rozvržení práce
4. Rozhodování o práci
5. Pracovní prostředí a vybavení
6. Firemní kultura
7. Mezilidské vztahy na pracovišti
8. Role v organizaci
9. Kariérní postup
10. Sladění práce a soukromí                                                                                                                    

Nediktujte pravidla, motivujte ke komunikaci!

Nejdříve je nutné jednotlivé rizikové oblasti vyhodnotit a popsat rizika. Pak připravit akční plán. Jeho plnění je nutné průběžně kontrolovat, hodnotit a upravovat. Aby měly tyto snahy výsledek, je nezbytná motivace managementu, ale i samotných zaměstnanců.

Vedení i zaměstnance je nutné zapojit na formální, ale i neformální úrovni. O co jde konkrétně:

• Otevřeně pojmenujte problémy, nevyhýbejte se společné diskuzi a řešení.

• Budujte prostředí, ve kterém se lidé nestydí mluvit i o citlivých záležitostech a nebojí se, že kvůli tomu ztratí zaměstnání nebo budou potrestáni.

• Tvořte prostředí spolupráce a zdravé motivace, nikoli ostrých loktů a bezohledného soupeření.

 

Prevence? I tady dává smysl

Často se dá vážnějším problémům včas předejít, a minimalizovat tak negativní dopady. Řešení přitom nemusí být nijak náročné:

• Změňte organizaci práce včetně uspořádání pracovišť.

• Lépe a jasněji delegujte.

• Vymyslete a do praxe uveďte systém zpětné vazby.

• Promyslete plán osobního rozvoje zaměstnanců.  

• Věnujte pozornost vzdělávání zaměstnanců i v oblasti měkkých dovedností a osobního rozvoje (time-management, techniky zvládání stresu apod.).

• Dopřejte zaměstnancům častější krátké přestávky.

Pokud snahy zaměstnavatelů navíc podpoří konkrétní opatření a aktivita na úrovni státu a sociálních partnerů, pak je úspěch zaručen. Nicméně pozor na to, že ani po čase by žádná ze stran neměla sklouznout k formalismu a papírovým řešením.

S organizací provozu a nastavením efektivního komunikačního systému vám rádi pomohou naši odborní poradci. Vedle materiálního vybavení nabízíme i služby v oblasti ergonomie pracovišť, informačních systémů a orientačního značení.