V roce 2018 měli hasiči více práce než v předešlých letech. Denně vyjeli v průměru k 57 požárům. V porovnání s rokem 2017 tak počet požárů vzrostl téměř o 24 % na 20 720. Oheň způsobil škodu za téměř 3 miliardy korun, ale co je nejhorší: V plamenech zahynulo 63 lidí. Podle hasičů stále patří mezi nejčastější příčiny lidská nedbalost, technické závady, nebo kombinace těchto dvou faktorů.
Protipožární ochrana je nejvíce zanedbaná ve skladových a průmyslových areálech. Dobře na tom nejsou ale ani kancelářské budovy, bytové domy a v neposlední řadě ani ubytovací zařízení hotelového typu. Odstrašujícím příkladem je požár pražského hotelu Eurostars David, při kterém v lednu 2018 zemřelo pět lidí a materiální škody dosáhly 20 milionů korun.
Ke ztrátám na životech tu došlo proto, že se nedělalo, co se dělat mělo, a dělalo se to, co se dělat nemělo. K přivolání pomoci došlo pozdě, dostatečná nebyla ani komunikace uvnitř budovy, lidé nevěděli, co dělat, panikařili… Připočtěme k tomu ještě bezohledně zaparkovaná auta, která bránila zásahu výškové techniky, a tragédia byla na světě.
Pojďme se tedy podívat na to, v čem se nejčastěji chybuje a jak na protipožární prevenci a požární ochranu.
Revize elektrospotřebičů nejsou samozřejmostí
Příčinou požárů jsou často běžné závady elektroinstalace, spotřebičů a technických zařízení. Ačkoliv by měly být pravidelné revize elektroinstalace a technického vybavení ve firmách samozřejmostí (tato povinnost vyplývá i z příslušných vyhlášek a norem), praxe je často jiná. Není výjimkou, že ve špičkovém plně automatizovaném provozu objevíte v zázemí varnou konvicis obnaženým kabelem nebo nebezpečně vypadající přímotop.
Prostory pro skladování také často nevyhovují, svědčí o tom například požár mrazíren v Mochově v únoru 2018. Zhusta se pro skladování používají i nevhodné nádoby, a to i pro látky, které se snadno vznítí.
„Mnohdy si lidé v průmyslových provozech ani neuvědomují, s jak nebezpečnými látkami běžně pracují. Stačí rozlité rozpouštědlo, benzín nebo hořlavé lepidlo, malá jiskra a havárie je na světě,“ upozorňuje ing. Jan Hrdina odborník na nebezpečné látky ze společnosti HAPPY END a dodává: „Nebezpečné a hořlavé látky se jednoznačně vyplatí skladovat v bezpečnostních skříních s požární odolností. Použité utěrky, sorbenty a hadry nasáklé hořlavými kapalinami zase nepatří do směsného odpadu, ale do speciálních nehořlavých košů pro nebezpečný odpad, a stejně tak použité hořlavé kapaliny.“
Hasicí přístroj i SAFETY POINT musí být vidět
Někdy bývá problém i správné umístění a označení přenosných hasicích přístrojů. Třeba právě v hotelech často převládá estetika nad funkčností a bezpečností. Červený „hasičák“ totiž podle některých „estétů“ neladí s interiérem. To se ale dá snadno vyřešit, a přitom neriskovat životy lidí.
Hasicí přístroj je možné skrýt do elegantní skříně nebo ukrýt ve zdi. „Hotelové klientele umíme navrhnout řešení na míru v podobě tzv. SAFETY POINTu. Jde o integrované řešení požární bezpečnosti a první pomoci, které splňuje vysoké nároky na funkčnost i design,“ vysvětluje marketingový ředitel Ondřej Sobička ze společnosti HAPPY END, která SAFETY POINT vyvinula. Ať se rozhodnete pro klasický přenosný hasicí přístroj, nebo integrované řešení SAFETY POINT, musí být viditelně označené. Tady není místo pro kompromis.
Co oči nevidí… jako kdyby nexistovalo
V průmyslových provozech sice nikdo neřeší design, ale spíš se stane, že hasicí přístroje přehlédnete. A to i přesto, že při kolaudaci byly dobře viditelné a jsou označené v souladu se zákonem. Problém ale nastává v ostrém provozu. Tehdy se hasicí přístroje můžou stát „neviditelnými“.
Hala se zaplní technologiemi, vozidly, lidmi a prostorová orientace se změní. Proto často nestačí jen základní bezpečnostní značení, ale je třeba přidat prostorové značky, třeba i v atypických velikostech. „Zákazníkům umíme dodat kompletní bezpečnostní značení vyrobené podle individuálních požadavků daného provozu. Ať už se jedná o speciální rozměr, tvar či materiál,“ říká Ondřej Sobička a pokračuje: „Takto jsme vybavili třeba nové výrobní a skladovací haly společnosti Ronal v Jičíně.“
Dbejte také na to, aby byly v prostorách adekvátní hasicí prostředky. Vždyť na co bude vodní hasicí přístroj, pokud oheň vznikne kvůli vadné elektroinstalaci… Samozřejmostí by pak měla být pravidelná kontrola funkčnosti, úplnosti a expirace.
Zapomeňte na červenou krabičku s klíčkem pod sklem
Představte si, že jste uvězněni v prostoru, odkud není cesty ven. Dostali jste se ke dveřím, lomcujete klikou, ale je zamčeno. Za vámi jsou plameny a někde u dveří je krabička, ve které je pod sklem ukrytý klíček. Vy ji ale nemůžete najít, protože panikaříte, mozek racionálně nefunguje. A drahocenné vteřiny utíkají…
Přijde vám to jako scéna z hororu? Takhle ale vypadá realita. Únikové cesty jsou v ČR špatně označené, v kouři téměř neviditelné, často navíc zaskládané věcmi, které tam nemají co dělat a které mizí jen v okamžiku, kdy je nahlášená kontrola. Klíček v zasklené krabičce už je jen pomyslnou třešničkou na dortu, která nemá žádnou oporu v zákoně a především odporuje zdravému rozumu.
Jaká jsou tedy naše doporučení?
-
Místo krabiček s klíčem, které zbytečně prodlužují čas na únik, pořiďte moderní hlídače únikových dveří. Zajistí, aby dveře nikdo nezneužíval a aby byly snadno přístupné, když je třeba.
-
Nedělejte z únikových cest odkládací prostory pro nepotřebné věci. Udržujte je vždy průchodné. Zvýšíte protipožární bezpečnost a bude to mít blahodárný vliv na celkovou čistotu a pořádek ve firmě.
-
Nešetřete a investujte do kvalitního fotoluminiscenčního značení, které je dobře viditelné v šeru i za tmy. Vyplatí se nejen při požáru, ale i při výpadku elektřiny, což není zas tak neobvyklý jev.
Není školení jako školení
A na závěr důležitá připomínka: Prostory nestačí vybavit materiálně, je potřeba zaměstnance na rizika připravit. I v případě protipožární prevence totiž platí, že štěstí přeje připraveným. A byla to právě nedostatečná komunikace personálu hotelu Eurostars David, která podle hasičů stěžovala záchranářské práce.
Byť se dnes s oblibou ke školení používají e-learningy a distanční kurzy, nemůžou nahradit pravidelná a důkladná školení se zkušeným kvalifikovaným lektorem.
„Naše školení havarijní připravenosti a první pomoci probíhají přímo na pracovištích zákazníka, jsou šité na míru jeho potřebám,“ popisuje školení Jan Soumar, vedoucí oddělení služeb společnosti HAPPY END. „Navíc naši lektoři patří mezi nejlepší v oboru. Školení pracovníci si mohou vyzkoušet řadu situací přímo na místě. Bývá to často třeba oživování, použití AED a podobně.“
