Od Průmyslu 4.0 k BOZP 4.0: Aby nové technologie byly dobrým sluhou, nikoli zlým pánem

Bezpečnost
Od Průmyslu 4.0 k BOZP 4.0: Aby nové technologie byly dobrým sluhou, nikoli zlým pánem

Jak může BOZP přispět k tomu, aby byly moderní technologie dobrým sluhou, nikoli zlým pánem? A jak se dají využít pro bezpečnost práce a ochranu zdraví?

Plně automatizovaný průmyslový provoz, který řídí sofistikovaný počítačový systém. To není scéna ze sci-fi filmu, ale realita. To, co odborníci na začátku 3. tisíciletí opatrně prezentovali jako nástup čtvrté průmyslové revoluce, dnes už patří k běžné praxi. Vývoj umělé inteligence dokonce znepokojuje některé vědce a byznysmeny. Elon Musk, Bill Gates nebo nedávno zesnulý Stephen Hawking. Ti všichni považují extrémně rychlý vývoj za případné ohrožení. Jak může BOZP přispět k tomu, aby byly moderní technologie dobrým sluhou, nikoli zlým pánem? A jak se dají využít pro bezpečnost práce a ochranu zdraví?

Digitalizace a automatizace výroby zvyšují efektivitu a produktivitu práce. Lidé už díky „chytrým“ strojům nemusí dělat náročné nebo monotónní činnosti. Nicméně jako každá radikální změna, i tato vyžaduje komplexní úpravy na všech úrovních našeho života. A nejsou to jen změny technologické. Změny musí nastat i v našich myšlenkách, názorech a postojích. A právě tyto hluboké a významné změny potřebují svůj čas a především kvalitní přípravu.

Průmysl 4.0: Chybí kvalifikace a podceňují se rizika

Vezměme si jako příklad současnou Českou republiku: Nezaměstnanost je nízká, v technických oborech je ale nedostatek kvalifikovaných lidí. Vysoké školy jsou navíc odtržené od každodenní praxe, což jako problém vnímají jak studenti, tak strojírenské podniky. To ostatně dokládá i průzkum společnosti BDO Advisory. Podle něj 79 % studentů technických oborů nedokáže vysvětlit termín Průmysl 4.0.

 

Znalost Průmyslu 4.0

 

Podle tohoto průzkumu sice manažeři vědí o Průmyslu 4.0 více než studenti, jejich představy jsou ale zjednodušené a podceňují celkové dopady zaváděných změn a jejich rizik. „Zavedení moderních digitálních technologií, potřebné IT infrastruktury a strojového vybavení je komplexní proces, který vyžaduje důkladné analýzy a strategický postup,“ vysvětluje Jiří Kabelka, partner společnosti BDO.

Třeba kyberbezpečnost čeští podnikatelé podceňují. A přitom je patrné, že s rozvojem technologií dochází také k častějšímu zneužívání dat, vykrádání databází, hackerským útokům a k následnému narušení výroby. Kromě toho jsou tu i další rizika: zdravotní a psychosociální.

Úspěch Průmyslu 4.0 tedy nezávisí jen na investicích do technologií a inovací, ale i na vybudování kvalitního vzdělávacího systému a zajištění bezpečnosti. Zatímco na přeměně vzdělávacího systému by se měl aktivně podílet stát, bezpečnost a ochrana zdraví je společným zájmem všech. Ať už jsou to politici, podnikatelé, manažeři, zaměstnanci, odbory nebo profesní organizace.

 

BOZP jako společný zájem a hodnota

Má-li být BOZP jedním z pilířů Průmyslu 4.0, pak nesmí být jen ve vleku změn a na vzniklé problémy reagovat se zpožděním. Naopak. Proto je potřeba změnit způsob, jakým tuto oblast vnímáme: Tedy jako oblast, za kterou zodpovídá pouze bezpečák a která se v mnoha firmách stále řeší jen na formální úrovni. Dá se tento zakořeněný přístup změnit? Nebo musíme počkat až na další generaci?

Na nástup další generace opravdu čekat nemusíme: Vždyť náš mozek se dokáže naučit a přijmout za své nové věci i v průběhu života. Záleží jen na našem postoji. Tak jako jsme před lety přijali za své, že je normální na kole jezdit s přilbou, nikoli bez ní. Stejně tak můžeme přijmout za své, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci by měly být nedílnou součástí firemní kultury. Důraz na bezpečnost a ochranu zdraví jsou také cestou, jak dosáhnout vyšší efektivity, ziskovosti a produktivity.  

To, že to lze dobře propojit, ostatně dokazuje svým přístupem Zero Harm Culture například společnost Siemens, která ve 190 zemích světa zaměstnává 360 000 zaměstnanců.

 

 
Má-li BOZP fungovat jako jeden z pilířů Průmyslu 4.0, pak je potřeba, aby byla proaktivní, nikoli reaktivní: Aby i u moderních technologií předvídala potenciální rizika, připravovala se na ně. Zároveň se do BOZP musejí zapojit všichni – akcionáři, management, odbory i řadoví zaměstnanci a externí dodavatelé. Ostatně na spolupráci a zapojení všech klade důraz i nová norma ISO 45001, o které v tomto vydání také píšeme.
 

Pracovní úrazy a nemoci z povolání: Připravme se na nová rizika

Zpráva EU-OSHA ke sledování a identifikaci onemocnění, která souvisejí s prací, říká, že nové a nově vznikající technologie, jako jsou nanotechnologie a pokročilá robotizace, přinášejí nová rizika. Patří mezi ně doposud jen zřídka se vyskytující nebo zcela neznámá duševní onemocnění, muskuloskeletální poruchy a některé typy rakoviny. Z analýzy navíc vyplývá, že monitoring a vyhodnocování těchto nemocí neprobíhá v Evropě rovnoměrně a dostatečně.

Ostatně je to patrné třeba na přístupu ČR k chorobám bederní páteře. Zatímco na Slovensku a v Německu tyto choroby zařadili na seznam nemocí z povolání (a k žádnému razantnímu nárůstu ohlášených onemocnění nedošlo), v Česku stále váháme. Zákonná úprava přitom už delší dobu leží na stole.

Navíc to vypadá, že přehlížíme i psychický stav: V oblasti sledování psychosociálních rizik jsme na tom nejhůř z celé Evropské unie. Přitom jenom v loňském roce kvůli psychickým problémům strávili lidé v pracovní neschopnosti 3 728 212 dní a duševní choroby jsou druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidního důchodu. Kromě toho pracovní stres má být podle Světové zdravotnické organizace (WHO) po roce 2020 hlavní příčinou nepřítomnosti na pracovišti.

V ČR má podle průzkumů profesora Rabocha a docenta Ptáčka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy lehké depresivní potíže asi třetina práceschopné populace. Pak už vlastně ani nepřekvapí, že v letech 2002–2012 vzrostla spotřeba antidepresiv o 95 % (podle údajů SÚKL).
 
Rozvoj nových technologií a digitalizace na jedné straně psychosociální rizika zvyšují, na straně druhé ale mohou ke zvýšení bezpečnosti a ochraně zdraví přispět. Stačí „jen“ využít jejich pozitivních vlastností i v oblasti BOZP.

 

Moderní technologie pro bezpečnější a zdravější pracoviště

Chytrá mobilní aplikace, která přenese informace z terénu, umožní jejich vyhodnocení, konzultaci a zpětnou vazbu. Tohle není sci-fi, ale realita, kdy dochází k auditu nejen v reálném čase, ale i prostředí.

Existují už i systémy, které zaměstnance upozorní na nebezpečí a zároveň přivolají pomoc. Pomalu končí i doba papírových nástěnek, které stejně málokdo čte – nahrazují je digitální komunikační kanály.     

A je jen otázkou času, kdy se i v BOZP začne používat „internet věcí“, díky kterému „bezpečák“ na dálku zkontroluje třeba to, jestli není v lékárničce léčivo po exspiraci.

I ochranné pracovní prostředky dnes poskytují nejen perfektní ochranu zdraví, ale zaměstnanci se v nich i dobře cítí. A možná se za pár let dočkáme i toho, že „chytré“ pracovní oblečení dá vědět, že zaměstnanec přetěžuje konkrétní část těla.  

 

BOZP reálně i virtuálně

Virtuální realita (VR) dnes nachází uplatnění v mnoha oborech. V lékařství, sportu, letectví, vesmírném výcviku… A své místo má i v BOZP. Pomáhá s přípravou na riziko požáru, exploze, úniku nebezpečných látek. Využívá se při nácviku vyváznutí ze stísněných prostor nebo prevenci pádů z výšky.

Virtuální realita dokáže věrně nasimulovat reálné prostředí, a ochránit tak třeba drahou technologii, se kterou by nebylo možné běžný nácvik absolvovat. A pokud pracujete v nepřetržitém provozu, umožní vám proškolit zaměstnance bez přerušení prací. Pravdou ale je, že podniků, které virtuální realitu k BOZP aktivitám používají, mnoho není. Jedním z průkopníků je společnost Siemens.

Jak vůbec možnost „virtuálního tréninku“ hodnotí sami zaměstnanci? „Ze zkušenosti našich zákazníků vyplývá, že zhruba 50 % lidí přijímá možnost výcviku pomocí virtuální reality zcela pozitivně,“ říká Igor Štverka ze společnosti Atos, která vyvíjí aplikaci VR přímo na míru společnosti Siemens, a dodává: „Asi 30 % se k této možnosti staví neutrálně a pouze 20 % ji odmítá. Ale věříme, že se toto procento bude postupně snižovat, jak budou mít lidé více zkušeností a odbourá se určitá nedůvěra, která pramení z neznalosti této technologie.“

Oproti 3D videím je virtuální realita interaktivnější. Lidé musejí reagovat na změny v prostředí a velmi rychle se rozhodovat. Ostatně, stejně jako v reálné situaci. Účastník je navíc maximálně vtažený do děje, projevují se u něj emoce a díky nim si vše lépe zapamatuje.

Typickým nácvikem je chování při požáru: Člověk se v modelové situaci musí rozhodnout, který hasicí přístroj použije. Pokud sáhne po správném, požár uhasí. Když ale zvolí špatný typ, požár zesílí. Tak jako ve skutečnosti. Aplikace vám sice dává možnost uniknout, ale jen řádnou únikovou cestou. Pokud ji nenajdete, narazíte na zamčené dveře a… konec je jasný.

Aby virtuální realita opravdu plnila svůj účel, je naprosto zásadní stanovit si dopředu jasná pravidla. A pak už snad bude jen otázkou času, kdy se tato technologie stane široce dostupnou a k průkopníkům ze Siemensu se připojí další firmy.

 

Základní zásady použití virtuální reality (VR)

  • Zvažte a posuďte případné psychologické bariéry, které by školené osobě mohly bránit v používání aplikace.

  • Nikdy pracovníky do používání virtuální reality nenuťte. Mohlo by dojít k traumatizaci. Týká se to především simulace citlivějších situací, jako jsou třeba pád z výšky nebo únik ze stísněných prostor.

  • Nikdy nemíchejte virtuální realitu se skutečností. Vždy musí být jasné, že jde o nácvik a vědět to musí i uživatel.

  • Je naprosto vyloučené, aby měl uživatel pocit, že má několik životů a může se svým životem nebo životem ostatních hazardovat třeba tak jako v počítačové hře.

  • Aplikace musí mít čistě edukativní charakter.

 

BOZP, nebo BOZP 4.0?

Podtrženo sečteno. Pokud má tedy BOZP držet krok s Průmyslem 4.0 a přijmout výzvy, které jsou s jeho zavedením spojené, musí se přinejmenším vyvíjet stejným tempem, nebo být dokonce o krůček vpředu. Aktivně předvídat, nikoli reagovat se zpožděním, potenciální rizika hledat, nikoli je řešit až v okamžiku, kdy se projeví.

Pokud se podaří tyto kroky naplňovat, pak můžeme hovořit o BOZP 4.0, tedy o přístupu, který zajistí, že moderní technologie budou při řešení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dobrým sluhou, nikoli zlým pánem.

 

Jaké výzvy před nás staví BOZP 4.0?

  • V oblasti rizik je nutné předvídat a vidět takzvaně „za roh“.

  • Bezpečnost a ochrana zdraví se musí stát součástí firemní kultury a společnou hodnotou všech – od vlastníků přes nižší, střední a vrcholný management a odbory až po zaměstnance a externí spolupracovníky.

Kdy bude naše firemní kultura BOZP na správné úrovni?

V okamžiku, kdy budou všichni dodržovat pravidla bezpečnosti bez toho, aby jim někdo stál za zády. Kvalitní firemní kultura BOZP znamená, že pro zaměstnance bude dodržování pravidel stejně přirozené jako zapnutí pásu v autě nebo používání helmy na kole.   

 

Moderní technologie hrají důležitou roli v novém přístupu k BOZP

Zvyšují bezpečnost, zjednodušují a usnadňují práci, mění přístup k BOZP (pokud se správně používají):

  • Chytré mobilní aplikace a cloudová řešení pro bezpečnostní audity, řešení rizikových situací, monitorování a předávání informací z terénu.

  • Digitalizace obsahu BOZP, jeho propojení a sdílení pomocí moderních komunikačních kanálů.

  • Používání 3D a virtuální reality při školení BOZP atd.

 
E-shop
 

Související článek
Nová norma ISO 45001: Díky ní už nebude BOZP jen formalita

Nová norma ISO 45001: Díky ní už nebude BOZP jen formalita

Bezpečnost

Cesta k bezpečnějšímu pracovišti nevede skrze reaktivní přístup a slepé dodržování pravidel vymyšlených od stolu. Co je tím pravým klíčem a jak v tom napomáhá dodržování nové normy ISO 45001?

4. průmyslová revoluce, on-line svět práce a BOZP

4. průmyslová revoluce, on-line svět práce a BOZP

Bezpečnost

Čím dál častěji se setkáváme s pojmem Průmysl 4.0. Hovoří se o další průmyslové revoluci, jisté ale je, že tento fenomén svými dopady dalekosáhle překoná hranice pouhé transformace průmyslové výroby.