Nejen o bohaté tradici ergonomie práce v ČR, ale také o jejím uplatnění v praxi a co může firmám přinést, jsme hovořili s předsedou České ergonomické společnosti MUDr. Lukášem Šoltysem.
Jak se rozvíjí ergonomie pracovišť v České republice ve srovnání s ostatním světem?
Ergonomie práce má v České republice bohatou historii a v porovnání se světem jsme v řadě aspektů na velmi dobré úrovni. Velmi podstatný je fakt, že máme celou řadu ergonomických parametrů zakotvenou v legislativě, včetně limitů, které definují optimální pracovní podmínky.
Co firmám nejvíce brání, aby se více na svá pracoviště dívaly z ergonomického pohledu? Jsou to peníze, velikost firmy nebo i firemní kultura?
V posledních pěti letech se výrobní firmy zlepšováním ERGO designu pracovišť zabývají mnohem více než v minulosti. Mnoho firem postupně pochopilo přínosy vhodných pracovních podmínek nejen pro ochranu zdraví zaměstnanců, ale hlavně pro větší kvalitu a efektivitu práce a výrobního procesu. Hlavní brzdou pro větší uplatnění ergonomických inovací v reálné praxi je většinou zastaralý přístup top managementu, nepochopení přínosů a nedostatek časových kapacit a odborníků uvnitř firem. Jako v celé řadě jiných oblastí často chybí koncepční přístup a dlouhodobé plánování investic do technických a ergonomických inovací.
V čem vidíte hlavní přínos ergonomie a proč by se jí firmy měly zabývat?
Přínosů je opravdu celá řada:
a) lepší kvalita práce, a tedy menší počet chyb, zmetků a odpadu
b) vyšší efektivita a produktivita práce
c) menší fyzická i psychická únava pracovníků
d) nižší výskyt zdravotních obtíží a nemocí z povolání
e) dodržení a naplnění legislativy ČR
f) úspora nákladů za zbytečné lékařské prohlídky atd.
Všechny užitky se dají i vyčíslit např. formou „cost benefit analysis“. Uvedu jeden příklad z praxe: Na základě zlepšení ERGO designu a uspořádání pracoviště došlo na pracovišti montáže ke snížení časové expozice v nepřijatelných či rizikových pracovních polohách v průměru o 30 min./směna/operátor, tj. cca 10 hod./měsíc a cca 100 hod./pracovní rok, tzn. celkově snížení expozice riziku přetěžování horních končetin a vzniku nemocí pohybového aparátu o 12,5 pracovního dne, což znamená cca 6 % ročního pracovního fondu. Samozřejmě rovněž došlo ke zlepšení efektivity práce a snížení chybovosti cca o 10 %. Pak už stačí jen dosadit konkrétní čísla a ekonomická návratnost je celkem jasná.
Co byste doporučoval jako první krok, ke kterému by měl například výrobní podnik přistoupit, pokud by chtěl vytvořit ergonomické pracoviště?
Prvním krokem při návrhu nového pracoviště dle ergonomických standardů je vytvoření výkresové dokumentace a následné 2D nebo 3D vizualizace, která zahrnuje a zohledňuje klíčové ergonomické parametry (např. výšku montážní roviny, dosahové vzdálenosti, pracovní prostor operátora, zorné úhly, osvětlení atd.).
Co všechno firma může očekávat, pokud si zadá tzv. ergoscreening pracoviště?
Komplexní ERGO screening pracoviště většinou zahrnuje hodnocení a posouzení všech podstatných parametrů, které probíhá nejprve přímo na pracovištích a následně i formou rozboru natočených videozáznamů. Výstupem z komplexní ERGO analýzy je odborná zpráva včetně definice kritických míst a návrhů konkrétních technických či organizačních opatření.
Souhlasil byste s tím, že největší problém ale často tkví v realizaci navržených opatření a v jejich dalším rozvoji? Co musí firma udělat pro to, aby změny nezůstaly jen na papíře?
S tímto názorem určitě souhlasím. Celkově mohu říct, že častým a hlavním nedostatkem ergonomických projektů je příliš času a úsilí věnovaných analýzám a měřením a nedostatek kapacit a zdrojů pro aplikaci a implementaci ozdravných opatření a inovací v praxi. Česká ergonomická společnost aktivně podporuje veškeré změny, které povedou ke změně tohoto přístupu. Rozhodně podporujeme přesun zdrojů i aktivit směrem ke zlepšování a inovacím pracovišť, tedy tzv. „aplikovanou ergonomii“. Doporučuji všem společnostem, které se rozhodnou pro realizaci ergonomických projektů či úprav, aby již při specifikaci zadání kladly důraz na implementační fázi projektu a jasně definovaly konkrétní požadavky a parametry, které chtějí zlepšit.