Léto je tady. A s ním dost možná i další teplotní rekordy. Ostatně, léto 2018 bylo jedním z nejteplejších od roku 1961, kdy se u nás začaly sledovat průměrné měsíční teploty. Extrémně horké dny tak sice dělají radost provozovatelům koupališť, ale vrásky na čele přidělávají mnohým zaměstnavatelům. Proč? Protože vysoké teploty a s nimi související horko na pracovišti s sebou přináší i povinnosti.
Ať už jsou příčiny vysokých letních teplot jakékoli, nedá se přehlížet jejich vliv na lidské zdraví. Než se tedy dohadovat, zda za teplotními extrémy stojí lidská činnost, nebo jsou výsledkem přirozeného klimatického vývoje, je lepší se připravit a reagovat na jejich důsledky. A to i v rámci příznivých mikroklimatických podmínek na pracovišti.
Zbystřete, když teplota uvnitř stoupá nad 26 °C
Teplotní limity pro pracovní prostředí a jednotlivé typy práce stanovuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Mělo by jít o optimální tepelné podmínky pro většinu zaměstnanců. Vnímaná teplota je ale často velmi subjektivní. Ostatně, možná to znáte z domova: Zatímco jeden okno otevírá, druhý se choulí pod dekou a při první příležitosti ho zavře. Proto zaměstnavatelé musí počítat s tím, že zhruba 10 % zaměstnanců bude mít na tepelnou pohodu na pracovišti jiný názor.
Normy ale hovoří jasně: Povolené rozpětí uvnitř administrativních budov je 20 až 27 °C, ve výrobní hale s lehčí fyzickou prací je to 18 až 26 °C.
A existují samozřejmě i povolání, kde je tepelná zátěž trvalá: ať už kvůli vysoké fyzické náročnosti, způsobená technologiemi, nebo kombinací obojího. Jde například o práci v dolech, lomech, těžbu dřeva, práci ve slévárnách, sklárnách, u lisů nebo u vysoké pece.
U těchto profesí, které jsou s teplem neodmyslitelně spojené, musí zaměstnavatelé řešit snižování nadměrné tepelné zátěže během celého roku: ochrannými nápoji, speciálními osobními ochrannými pracovními pomůckami (OOPP) nebo třeba organizačními či technologickými postupy. Nicméně v letním období se tyto podmínky mohou ještě zhoršit, protože se přidává i klimatické horko. Opatření na snižování tepelné zátěže se tak mohou týkat i dalších povolání.
„To za nás takový hic nikdy nebyl!“
Pokud jste tuhle větu už párkrát slyšeli a zároveň vás zajímá, jak se (ne)mění klima a co vás během vašeho života ještě čeká, podívejte se na stránky www.impactlab.org. Americký New York Times na základě analýzy Climate Impact Lab vytvořil systém, do kterého zadáte místo a rok narození, a víte, jak se klima během vašeho života změnilo a co vás pravděpodobně čeká v budoucnosti. Zdá se, že zaměstnavatelé se s horkem na pracovišti budou potýkat častěji a častěji.
Kupříkladu 40letý Pražan v době svého narození zažil každý rok jen 1 den, kdy bylo více než 32 °C. Dnes jsou to 2 dny. Pokud jste z jižní Moravy, pak každý rok zažijete v průměru takových dní hned 7.
A za dalších 40 let to může být průměrně 5 dní v Praze a 13 dní na jižní Moravě. Analýza dokonce předpokládá, že na konci 21. století bude takových tropických dnů na jižní Moravě až 16 a průměrná letní teplota se ze 17 °C (údaj z roku 2005) zvýší na 23 °C.
|
Jak je to s dodržováním pitného režimu a ochrannými nápoji?
To, že zákon stanovuje obecnou povinnost poskytnout zaměstnancům volný přístup k pitné kohoutkové vodě, snad není třeba připomínat. Pokud ale nastane tzv. mimořádně teplý den, kdy teplota venkovního vzduchu přesahuje 30 °C, pak může dojít na mimořádná opatření i tam, kde běžně postačí voda z kohoutku a otevřené okno. A jedním z opatření je i podávání ochranných nápojů.
Ochranné nápoje: Kdy a kdo má nárok?
Jak už jsme řekli, každý zaměstnanec by měl mít přístup k pitné vodě. Zákon (konkrétně zákon č. 262/2006 Sb. a zákoník práce § 104 odst. 3 však navíc zaměstnavatelům ukládá v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách na své náklady poskytnout zaměstnancům tzv. ochranné nápoje.
A jak už jsme zmínili: Některé profese mají na ochranné nápoje nárok nejen v horkých letních dnech. O jaké profese jde a co přesně si mohou dopřát, upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Jeden by možná řekl, že to nebude taková věda, ale… Ve velkých firmách, jakou je třeba ČEZ, existují systémy napojené na docházku zaměstnanců a složité tabulky, které pečlivě sledují jejich rozdělování.
To, na jaké množství ochranného nápoje, a zda vůbec, má zaměstnanec nárok, se odvíjí od fyzické náročnosti práce, množství tekutin, které během pracovní doby ztratí, a samozřejmě teploty vzduchu na pracovišti. Ta by neměla překračovat zákonem povolené limity.
V případě pracovníků v těžkém průmyslu je to 26 °C. Pokud se teploměr v kancelářích vyšplhá nad 34 °C, mají nárok na ochranné nápoje i administrativní pracovníci. Zkrátka by neměli přijít ani ti, kdo pracují venku – zedníci, ale i číšníci na venkovních zahrádkách nebo řidiči z povolání.
Na kofolu či malinovku kvůli cukru zapomeňte
Jaké jsou parametry ochranného nápoje? Nesmí obsahovat více než 6,5 % cukru a nesmí v něm být více než 1 % alkoholu. Ochranný nápoj pro mladistvé zaměstnance pak nesmí obsahovat žádný alkohol. Při lehčím typu vykonávané práce postačí slabě mineralizovaný nápoj. Může to být balená přírodní minerální voda typu Aquila či Toma, kojenecká voda nebo balená pramenitá voda.
V případě těžší práce by ochranný nápoj měl obsahovat i látky zvyšující odolnost organismu a doplňovat do těla minerály, které tělo ztrácí důsledkem nadměrného pocení. Nejvhodnější proto jsou středně mineralizované vody jako například Magnesia, Mattoni nebo Ondrášovka.
Zaměstnavatel může podávat i bylinkové čaje, ředěné ovocné a zeleninové šťávy. Také nealkoholické pivo nebo i nízkoalkoholický speciál, ale ten se příliš nedoporučuje, byť výjimky existují. Při výrazně zvýšené zátěži jsou vhodné i iontové a energetické nápoje, které běžně pijí sportovci. Co se rozhodně nedoporučuje, jsou silné černé čaje, káva, kakao a další nápoje s dehydratačními účinky. Mimo hru jsou také malinovky, kofoly a další sladké limonády, a to kvůli vysokému množství cukru.
Minimální množství ochranného nápoje je 1,5 litru na osobu a směnu. Při opravdu extrémních teplotách to může být až 2,5 litru. Tyto limity však platí jen pro ochranný nápoj. Kromě něj by zaměstnanci měli pít i normální pitnou vodu. V horkém počasí by pak denní příjem tekutin měl být až 3 litry denně.
Pijí skláři v práci pivo?
Skláři jsou jednou z mála profesí, která si jako ochranný nápoj může dopřát nízkostupňové pivo. Nicméně nepředstavujte si žádný divoký večírek. V mnoha sklárnách pití piva dokonce vůbec neumožňují. Jednou z mála výjimek je nejstarší sklárna v Čechách, sklárna Novosad & syn v Harrachově. Součástí areálu je dokonce i minipivovar. „Naši skláři v ruční výrobě nápojového skla mají stále možnost doplňovat minerály a ostatní látky, které při práci vypotí, v omezeném množství i nízkostupňovým pivem. Jinak samozřejmě pijí čaj, vodu a podobně,“ říká za sklárnu Petr Bůžek.
Ideální zaměstnání? Nejspíš jen do chvíle, kdy si člověk uvědomí, že v horkých letních dnech stoupá teplota ve sklárně často až k 60 °C.
|
Boj s horkem nekončí ochrannými nápoji
Ochranné nápoje jsou jen jeden ze způsobů, jak zmírnit dopady extrémně vysokých teplot. Zaměstnavatel ale může (v některých případech dokonce musí) přijmout i další organizační a materiálně-technická opatření.
1. Úprava pracovní doby
Pokud panují extrémní teploty, může dojít ke změně pracovní doby. Zaměstnanci dorazí ráno dříve a odpoledne dříve odcházejí. A řada zaměstnavatelů, než aby držela horkem unavené a nesoustředěné lidi v práci po celý den, raději pracovní dobu zkrátí a pustí je domů. Pokud to umožňuje charakter práce, využívají firmy možnost práce z domova, tzv. home office.
2. Dodatečné větrání a klimatizace
Když udeří horka, začnou se otevírat okna. To ale není žádná výhra. Pomoci ale mohou speciální žaluzie, rolety nebo větráky. A samozřejmě klimatizace. Byť nepatří k „povinné výbavě“ pracovišť, objevuje se stále častěji. A to nejen v administrativních budovách, ale třeba i ve výrobních halách.
Pozor ale na její správné nastavení: Teplota pro chlazení klimatizace by měla být ideálně nastavená na 24,5 °C (dle nařízení vlády). V případě namáhavější fyzické práce by to mělo být 23 °C. Organismu totiž nedělají dobře velké teplotní skoky mezi vnitřním a venkovním prostředím: Rozdíl mezi teplotami by neměl být větší než 6 °C.
Lékaři už dokonce diagnostikovali tzv. syndrom nemocných budov. Lidé v klimatizovaném prostředí často pociťují řadu nespecifikovaných zdravotních problémů, jako jsou bolesti hlavy, únava nebo třeba pálení očí, které odeznívají po opuštění klimatizovaných prostor.
3. Snížení intenzity tepla
Vychází-li teplo z konkrétního zdroje, jako je například vysoká pec, je možné jeho intenzitu snížit chlazením, izolací nebo speciální clonou. Zároveň je možné pracovníky ochlazovat třeba pomocí vzduchových sprch nebo rozprašováním vody. V některých firmách pak teplotu snižují pomocí chladicích panelů, které jsou blízko zdroje sálavého tepla, v odpočinkových místnostech nebo řídících centrech.
4. Chladící vesty, čepice a šátky
Podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb. mají být osobní ochranné pracovní prostředky pro ochranu těla, paží a rukou poskytnuté všude tam, kde zaměstnanci pociťují vliv vysokých teplot. Bez ohledu na to, zda jde o práci venku nebo ve výrobě. V případě venkovního prostředí jde často o zemědělce, uklízeče, údržbáře, ale třeba i zahradníky nebo dřevorubce. Ve výrobách se vysoké teploty týkají například pracovníků v hutích, horníků, kovářů, sklářů, svářečů, ale i kuchařů.
Setkat se můžete s chladicími šátky na krk a čelo, které obsahují chladicí gel. Případně s chladicími pomůckami na ochranu zápěstí nebo speciálními chladicími vestami. „Ty snižují teplotu kůže, nedochází tak k přehřátí a k nadměrnému výdeji energie pro přirozené chlazení a regulaci tělesné teploty. Takové ochlazení zajistí správné prokrvení svalů, funkci orgánů a chrání pracovníka před negativními následky horka,” popisuje Ing. Jan Hrdina, produktový specialista společnosti HAPPY END.
Vesta, ve které je speciální gel, se pohodlně nosí a tepelný komfort poskytuje poté, co se ponoří do studené vody na 10 až 15 minut. Chladicí efekt se dá ještě zvýšit uložením do mrazicího zařízení. „Úkolem těchto pomůcek je i zvyšovat komfort při práci. Takže ani při opravdu vysokých teplotách nedochází k dramatickým poklesům efektivity a produktivity,“ říká Jan Hrdina a dodává: „Navíc jsou unikátní také v tom, že mohou sloužit i v opačném případě, tedy když máte problém s nadměrným chladem. Stačí je opět vložit do vody. Tentokrát ale do horké na 10 až 15 minut. Gel také aktivujete tím, že ho na 30 vteřin vložíte do mikrovlnné trouby.”
Když teplota roste, produktivita klesá
Vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí, včetně přijatelné teploty, ukládá zákoník práce. Při nedodržení stanovených povinností pak hrozí až milionové pokuty. Nicméně každý zaměstnavatel by měl na správnou teplotu dbát i ve svém vlastním zájmu. Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu má teplota výrazný vliv na subjektivní pocit pohody, míru odpočinku a produktivitu práce. A to větší než jiné škodlivé vlivy, jako je třeba obtěžující hluk.
Velké horko může způsobit tzv. tepelný stres. Podle studie Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU OSHA) naše koncentrace klesá už v okamžiku, kdy na vnitřním pracovišti teplota přesáhne 26 °C. Roste únava, zvyšuje se chybovost i riziko pracovních úrazů.
“Lidský faktor a ztráta pozornosti jsou nejčastější příčinou nehod. A to jak nehod dopravních, tak i nehod, kdy vznikají pracovní úrazy. Jakékoliv opatření, které snižuje množství únavy, je vítané a počítá se. Ztráta nebo snížení pozornosti násobně zvyšují pravděpodobnost nehody. Nebál bych se unaveného zaměstnance přirovnat k podnapilému zaměstnanci,” říká konzultant v oblasti BOZP Mgr. Petr Kaňka.
Byť se tedy může zdát, že v letním horku zaměstnavatelé hrají „jen“ o příjemné pocity svých zaměstnanců, ve skutečnosti je ve hře mnohem víc: Efektivita práce i její bezpečnost. A to není málo.
