Kate Field: Zapojit zaměstnance do BOZP? V tom mají výhodu malé firmy

Bezpečnost
Kate Field: Zapojit zaměstnance do BOZP? V tom mají výhodu malé firmy

Když se řekne bezpečnost práce nebo BOZP, není mnoho expertů, kteří by toho věděli více než Kate Field. Problematikou BOZP se zabývá už dvě dekády, publikuje, přednáší a nám odpověděla na otázky, které se týkají nejen žebříčku kultury bezpečnosti, ale i nové normy ISO 45001.

Kate, ve své prezentaci hovoříte o žebříčku kultury bezpečnosti (pozn. redakce: Více se o něm dočtete v článku o ISO 45001), dá se říci, kde se na tomto žebříčku v tuto chvíli pohybuje většina firem na trhu?

Tohle se zobecnit nedá, nicméně v řadě případů pozoruji, že se kultura bezpečnosti vyvíjí a posouvá směrem vzhůru.

A lze tedy alespoň nastínit, které druhy a typy firem jsou v přístupu k BOZP spíše proaktivní a generativní, tedy na žebříčku nahoře, a které na ně naopak koukají zespodu z pozice firem s reaktivním až patologickým přístupem k bezpečnosti?

Malým a středním podnikům často k aktivnímu řízení BOZP chybí zdroje a know-how. To ale neznamená, že se nestarají o BOZP svých zaměstnanců. Ale vzhledem k omezeným zdrojům pro ně nejsou BOZP, lidské zdroje nebo technologická infrastruktura prioritní. Tyto firmy obvykle věnují pozornost jen tomu, aby dodržovaly zákony o bezpečnosti práce.

Samozřejmě že vždy existují výjimky. Třeba ve stavebnictví mají i malé firmy aktivnější přístup k BOZP. Rizika související s bezpečností práce jsou tu vyšší. Navíc klienti a hlavní dodavatelé často požadují, aby i malé firmy, které se chtějí ucházet o zakázky, měly systémy řízení bezpečnosti práce. Tuto konkurenční výhodu pozorujeme i v jiných, zejména v technologických odvětvích.   

Přestože se na žebříčku kultury bezpečnosti mohou všechny typy firem, bez ohledu na jejich velikost, posouvat nahoru a dosáhnout vrcholu, nejčastěji tuto tendenci pozorujeme u firem působících v rizikových odvětvích. Například v hornictví, letectví nebo v oblasti bezpečnosti procesů. Případně v odvětvích, kde je klíčová kvalita strojní výroby, tedy například v automobilovém průmyslu. V těchto odvětvích by měla vážná nehoda negativní dopad na pověst firmy.

V souvislosti s ISO 45001 také hovoříte o větším zapojení samotných zaměstnanců. Zaměstnanci mají sami aktivně přispívat k rozvoji bezpečnosti. Jak konkrétně by je k tomu měly firmy motivovat?

Aby firma podpořila angažovanost svých pracovníků v problematice BOZP, musí si získat jejich důvěru. Zaměstnanci by se neměli obávat postihu v případě, že nahlásí problémy týkající se BOZP. Pokud pracovník navrhne zlepšení BOZP, musí vidět, že se jeho návrh bere vážně a že se opravdu podniknou příslušná opatření. Zpočátku mohou velmi dobře fungovat metody anonymních kartiček s podněty nebo schránky, do kterých se budou házet lístky s různými nápady nebo stížnostmi. V další fázi se zaměstnanci zapojí  formálněji, a to prostřednictvím zástupců pro BOZP vybraných z jejich řad.

Které firmy přistupují k BOZP takto „odspodu“ a funguje jim to?

V tomto mají výhodu malé firmy. Je mnohem snazší zapojit do problematiky pracovníky a získat si jejich důvěru, pokud je oslovíte přímo. Velké firmy musí vytvořit procesy, které zajistí angažovanost pracovníků a sdílení informací v celé firmě všemi směry – a to může být na začátku velmi náročný úkol.

ISO hovoří o naplňování normy v rámci modelu Plan-Do-Check-Act. Která z těchto fází je podle vás pro firmy nejnáročnější?

Důležité jsou procesy, které se soustředí na neustálé zlepšování – tedy na prvek „Act“. A hlavně na začátku pak může být náročné najít podporu pro PDCA model v kontextu firmy, vůdcovství a angažovanosti zaměstnanců. Systém řízení BOZP se musí přizpůsobit strategickému směřování a hodnotám celé firmy.

Pro naplnění normy je potřeba archivovat záznamy o průběhu, změnách a procesech v rámci BOZP, zdrojích, zainteresovaných osobách apod. Na první pohled se zdá, že na firmy čeká spousta administrativy…

ISO 45001 nejde cestou hromadění písemných plánů a postupů. Namísto toho zmiňuje takzvané „zdokumentované informace“. Tím se myslí, že informace nemusí být v papírové podobě. Můžou být elektronické, můžou to být videa, obrázky… A mají sloužit jen k tomu, aby se samotné firmy ujistily, že vše funguje, jak má. Ve skutečnosti se v příloze této normy uvádí, že „je důležité zdokumentované informace maximálně zjednodušit, aby byly účinné, efektivní a srozumitelné“. Takže tato norma není o papírování.

 


Kdo je Kate Field?

Kate Field (CMIOSH) z firmy BSI je mezinárodní odbornicí na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Působí jako expertka a vyslankyně pro otázky BOZP a v této oblasti poskytuje špičkové poradenství a know-how ve 193 zemích, kde firma BSI působí.

Kate se problematikou BOZP zabývá už dvě dekády, což z ní činí velkou odbornici na BOZP – vytváří regulační a technické předpisy, v řadě publikací uveřejňuje články na toto téma. Přednáší a moderuje na mezinárodních fórech.

 
E-shop
 

Související články
Nová norma ISO 45001: Díky ní už nebude BOZP jen formalita

Nová norma ISO 45001: Díky ní už nebude BOZP jen formalita

Bezpečnost

Cesta k bezpečnějšímu pracovišti nevede skrze reaktivní přístup a slepé dodržování pravidel vymyšlených od stolu. Co je tím pravým klíčem a jak v tom napomáhá dodržování nové normy ISO 45001?

Od Průmyslu 4.0 k BOZP 4.0: Aby nové technologie byly dobrým sluhou, nikoli zlým pánem

Od Průmyslu 4.0 k BOZP 4.0: Aby nové technologie byly dobrým sluhou, nikoli zlým pánem

Bezpečnost

Jak může BOZP přispět k tomu, aby byly moderní technologie dobrým sluhou, nikoli zlým pánem? A jak se dají využít pro bezpečnost práce a ochranu zdraví?