Jan Soumar: Umění povzbuzuje ke kreativitě v kanceláři

Co vás napadlo v souvislosti s možností vystavovat své obrazy v kancelářských prostorách HAPPY ENDU? Přišlo vám to jako dobrý nápad?

Ale ano, přišlo mi to jako dobrý nápad, propojit firemní prostory HAPPY ENDU v rozvíjejících se Holešovicích s mými pracemi. Spojit odlišné prostory, jako jsou kanceláře, s něčím, co vzniká volně pod jinou střechou, je pro mě zajímavé a jsem velmi otevřený podobným „experimentům“.

Předpokládám, že ideálním místem pro výstavu uměleckých děl je galerie. Ale má i tento netradiční prostor nějaké výhody?

Při vystavování mimo galerii se člověk naučí přizpůsobovat prostředí a pracovat s ním. To zahrnuje třeba i instalaci obrazů. Takže jsem se zase něco nového přiučil a to je pro mě velmi podstatné. Navíc si myslím, že do budoucna se umění bude stále více přesouvat do netradičních prostor. Například v Londýně se občas stane, že člověk na první pohled nepozná, jestli jde kolem nějaké moderní galerie nebo kolem firemních prostor. Myslím si, že je dobré propojovat tyto dva na první pohled rozdílné světy a vytvářet symbiózu.

Podle ergonomických studii k dobré pohodě a výkonnosti přispívá i vhodné barevné řešení pracoviště. Myslíte si, že obrazy na stěnách mohou lidi pozitivně ovlivňovat i po pracovní stránce?

Doufám, že ano a že moje obrazy přinesou do prostor HAPPY ENDU dobrou atmosféru nebo k ní alespoň budou napomáhat. Jakýkoliv dialog mezi obrazem a divákem určitě dává podněty k přemýšlení a impulzy pro naše vědomí. Umění povzbuzuje ke kreativitě i v kanceláři.

Žijeme v době převratných technologických změn, které na jedné straně přinášejí mnoho dobrého, na straně druhé ale odborníci varují, že jejich neuvážené používání nás může přivést do značných problémů. Už teď se potýkáme s nárůstem stresu a duševních poruch. Myslíte si, že umění nám může v tomto směru nějak pomoci?

V dnešní zrychlené době se všechno řeší za pochodu a je to dáno i technologiemi, které zasahují nejen do našeho pracovního života, ale i soukromého. Zdá se, že jsme pořád on-line a pod časovým tlakem. Třeba relax zóny jsou určitě dobrý tah, ale „relax zóny“, kde se přemýšlí nad prací, nejsou relax zóny. Proto je dobré do těchto prostor dávat věci, které budou podněcovat i jiné myšlenky. A to výtvarná díla představují. Pomáhají zastavit se, dát si oddech a restartovat mysl.

Nakolik nové technologie ovlivňují současné moderní umění? Cení si lidé autorskou malbu, nebo si spíše koupí nějaké levné reprodukce či plakáty?

Někteří umělci se přesunuli směrem k počítačové grafice a užitnému umění. Hodně se zapojují do designu a produktového umění. Na druhé straně je mnoho umělců, kteří nechtějí dělat kompromis a zůstávají u klasické malby. Nakonec: Ať už děláte cokoliv, vždycky vyjde najevo skutečný talent a originalita. Je to podobné jako u falešného zpěvu. I když zpěv upraví v hudebním studiu, hvězdu typu Arethy Franklin z toho neudělají. Něco tomu bude chybět. Osobitost, charisma… Bude to jen další tuctová komerčně upravená nahrávka. Věřím, že lidé dokážou ocenit i kvalitní obrazy.

A jaké jsou vaše plány do budoucnosti? Co teď máte před sebou?

V současné době je to odborná stáž ve Skotsku a následně se chystám na Tchaj-wan. Je to skvělá příležitost nejen po tvůrčí stránce, ale také možnost poznat, jak tvoří moji kolegové v různých částech světa, a navázat kontakty. Jinak samozřejmě mým hlavním cílem je dokončit školu a rád bych u malby zůstal.

 

---

Jan Soumar

AVU, Ateliér malířství III., 3. ročník