Není mnoho lidí, kteří dělají to, co je baví, a zároveň tím pomáhají druhým. Autor aplikace Záchranka Filip Maleňák jedním z takových je a poznáte to na něm. Když dorazil na elektrické koloběžce k nám do Holešovic sršel pozitivní energií a úsměvy. A protože v HAPPY ENDu už nějakou dobu aplikaci podporujeme, povídali jsme si o tom, proč je důležité mít aplikaci v mobilu, co všechno umí a co stálo u jejího zrodu.
Nemůžu začít jinak: Jak a kde vlastně vznikl nápad vytvořit aplikaci, jako je Záchranka?
Studoval jsem na VÚT v Brně medicínskou techniku a bioinformatiku a v roce 2012 jsem hledal téma bakalářky. Většina bakalářských prací je spíš jen teoretickou záležitostí pro splnění podmínek k ukončení studia, já ale chtěl udělat něco, co bude mít smysl a pomůže v praxi. A tak jsem se spojil s firmou, která pro záchranku dělá informační systém, a se záchrannou službou Brno. Tím to vlastně všechno začalo.
A jak vůbec vznikala podoba aplikace? Jak jste věděl, které funkce by měla mít?
Diskutovali jsme se záchranáři a došli k závěru, že nejtěžší je určit polohu volajícího. Většinou se dispečer musí spolehnout na to, co mu volající řekne. A to i přesto, že téměř každý má dnes chytrý mobilní telefon a operátor má nejmodernější systém pro operační řízení. To všechno je na nic, když volající nedokáže předat informace nebo neumožní technologické propojení.
Mým cílem tedy byla aplikace, která právě tohle umožní a která sníží stres u volajícího, u operátora i posádky, která jede k zásahu. Protože bezmocnost, když vrtulník krouží nad místem a hledá, kde se nehoda stala, je hrozná.
Napsal jste úspěšnou bakalářskou práci a u té to také mohlo zůstat. Naštěstí ale nezůstalo. Co se dělo dál?
V roce 2014, tedy o dva roky později, se o nápadu dozvěděl ředitel záchranné letecké služby Alfahelicopter JUDr. Pavel Müller, který je sám pilotem. A nápad ho nadchl. Právě on dal impulz k dalšímu rozvoji a moje bakalářská práce se začala měnit ve skutečnou aplikaci. A tak aplikace Záchranka byla oficiálně spuštěna pro veřejnost 8. března 2016. Spolu s Alfahelicopter se partnery staly také Česká pojišťovna a Jihomoravský kraj.
Co bylo při přerodu od bakalářky k opravdové a funkční aplikaci nejtěžší?
Jedna věc bylo najít peníze, ta druhá pak odborná záštita. Bylo těžké ji na začátku sehnat. V praxi to znamenalo napojení na 14 záchranných služeb a podporu odborných garantů. Aktuálně je aplikace v odborných kruzích podporovaná, ale pro změnu je těžší získat finanční podporu. Projekt je aktuálně udržitelný díky nadaci Vodafone. Ta má velkou zásluhu na tom, že můžeme fungovat v takovém rozsahu.
Překvapuje mě, že peníze jsou problém i u něčeho, co je veřejně prospěšné… Co třeba podpora od státu?
Státní podpora se těžko domlouvá. Je to dáno i tím, že záchranné služby nemají centrální řízení. A týká se to i jejich financování. Navíc jsou tu ještě samostatně operující horská a vodní záchranná služba. Je proto těžké se všemi komunikovat o podpoře. Nicméně už jednáme na úrovni ministerstva zdravotnictví a snad získáme komplexnější podporu. Je sepsaný koncepční dokument. Tak uvidíme…
Kolik má vůbec aplikace Záchranka uživatelů?
To číslo se blíží k 800 000. Takže je to v podstatě jedna z nejúspěšnějších aplikací v České republice. Každý den přes ni volá asi 50 lidí.
S takovým počtem uživatelů musíte být spokojený…
Jsem, ale počty uživatelů chceme dále zvyšovat. Protože víme, že aplikace obrovským způsobem zvyšuje efektivnost celého zásahu a výrazně přispívá k záchraně životů. Operátor se může věnovat volajícímu a poskytování pomoci po telefonu namísto zjišťování jeho polohy.
Jaký je vlastně rozdíl mezi voláním přímo na linku 155 a přes mobilní aplikaci Záchranka?
Když stisknete tlačítko v aplikaci Záchranka, na pozadí se hned rozbíhá záchranný proces. Aplikace sama rozezná, se kterou nejbližší záchrannou službou vás má spojit. Když jste na rozhraní krajů, předá informaci záchrankám i v sousedních krajích. A pokud to situace vyžaduje, předá zprávu také horské službě nebo vodní záchranné službě.
Nejlépe se to vysvětluje na příkladu: Představte si, že jste ve Špindlu na lyžích, na sjezdovce se vám stane úraz a vy použijete aplikaci Záchranka. Ta vás automaticky spojí s hradeckou záchrannou službou. A automaticky vyšle zprávu také horské službě. Kdybyste komunikovala „jen“ s operátorem na lince 155, musel by s horskou službou komunikovat on a čas by utíkal… Aplikace to ale udělá za něj. Díky tomu je pak větší šance, že záchranná akce bude rychlejší. Od minulého léta platí to samé pro informace předávané vodní záchranné službě. Maximálně tak zrychlujeme záchranný řetězec.
Umí aplikace i něco dalšího?
Určitě. Chceme totiž, aby aplikace hrála také edukační a osvětovou roli. Proto jsme spolu s Českou resuscitační radou sestavili modul první pomoci. Najdete tu také informace o nejbližší pohotovosti, lékárnách s pohotovostním režimem, zubní pohotovosti… V aplikaci je také celorepubliková databáze AED. Takže rychle zjistíte, kde je nejbližší defibrilátor.
Aplikace je maximálně intuitivní. Narážíte na nějaké problémy ze strany jejích uživatelů?
Je nesmírně důležité, aby si každý pečlivě vyplnil svůj profil. Jedině tak může aplikace předat důležité informace o volajícím. Včetně jména, adresy, osoby blízké a především informace o zdravotních obtížích, tedy jestli je člověk třeba diabetik. To může zásadně pomoci při záchraně.
Nicméně hodně se dnes mluví o zneužívání osobních dat. Není možné, aby se to stalo i v případě uložených osobních dat v aplikaci Záchranka?
To nehrozí, nebojte. Veškerá data, která jsou uložená v aplikaci, se nikam nepřenáší až do chvíle, kdy použijete aplikaci pro přivolání záchrany.
Ještě bych se vrátila k databázi automatických externích defibrilátorů. O prospěšnosti AED při záchraně života jsme si povídali s Petrem Schejbalem z České resuscitační rady. I v aplikaci Záchranka je jejich databáze. V čem je výhoda jednotné databáze AED?
V momentě, kdy třeba u vás v kanceláři někdo zkolabuje, operátor díky databázi ví, že AED je v budově a vidí i kontakt na zodpovědnou osobu. K pacientovi se tak AED dostane v nejkratším možném čase. A při zástavě srdce rozhoduje doslova každá vteřina. Čím dřív výboj dáte, tím větší je šance, že resuscitace bude úspěšná.
Vždycky jsem přemýšlela, co bych měla dělat, když jsem v místě, kde je slabý nebo žádný signál. Dá se tato situace nějak řešit?
Pokud v místě není vůbec žádný signál, linku 155 ani aplikaci Záchranka nemůžete použít. Pro použití aplikace potřebujete minimálně jednu čárku signálu. Nejméně náročné na signál je zaslání SMS. A ta přitom stačí k tomu, aby mohla začít záchranná akce. Operátor totiž hned vidí, že jste v oblasti, kde je slabý signál, a může to považovat za tísňovou výzvu. Obecně ale platí, že když signál nemáte vůbec, dá se využít linka 112. Ve všech ostatních případech je ale vždycky lepší a rychlejší volat buď prostřednictvím aplikace Záchranka, nebo přímo na linku 155.
Mohou aplikaci Záchranka používat také nevidomí a neslyšící lidé?
Aplikaci jsme vyvíjeli společně s nevidomým člověkem. Pomocí speciálních gest (švihání prsty po obrazovce) může i nevidomý člověk aplikaci lehce ovládat. A pokud je člověk neslyšící, pak toto musí uvést do svého profilu. Díky tomu se automaticky aktivuje funkce Nemohu mluvit. Mimochodem, tu má možnost využít i kdokoliv jiný v situaci, kdy nedokáže hlasově komunikovat. Pomocí této funkce lze komunikovat s operátorem až do příjezdu záchranářů. Za zhruba tříletou existenci ji využily stovky neslyšících. A v mnoha případech se potvrdilo, že bez aplikace Záchranka by si pomoc přivolat nemohli.
Plánujete v aplikaci nějaké další novinky?
Pokud pojedete na hory na Slovensko nebo do Rakouska, nebudete si už muset stahovat žádné jiné aplikace nebo ukládat čísla. Aplikace Záchranka bude plnohodnotně fungovat po celém Slovensku i v Rakousku. Navíc i v zemích, kde není žádné propojení s aplikací Záchranka, vám při stisknutí nouzového tlačítka aplikace nabídne alespoň to nejlepší spojení na místní záchrannou službu.
Stáhněte si aplikaci Záchranka do svého mobilu zde.