Ačkoli za nás stále častěji pracují stroje, nemocí z povolání přibývá. Fyzické námahy je méně, daň si ale vybírá dlouhodobé stání, sezení i opakující se pohyby. Připočtěte k tomu stres, tlak na rychlost a výkonnost. Výsledek? Vyšší nemocnost, nižší výkonnost a rostoucí náklady. Navíc najít schopné zaměstnance, je stále těžší. A tak je nejvyšší čas dát prostor ergonomii namísto technologie.
Ergonomie pochází ze spojení řeckých slov ergon (práce) a nomos (zákon) a zabývá se vztahy člověka – (ná)stroje – prostředí. Ve zkratce a jednoduchosti jde tedy o přizpůsobení práce/pracoviště člověku. Nikoli člověka pracovišti.
Na následujících řádcích se společně podíváme na přínos této mezioborové disciplíny v praxi. A mrkneme i na to, zda nejde o módní vlnu, která vše jen komplikuje a tahá peníze z kapes.
Ergonomie pracovišť není nadstandard, ale nutnost
Nemoci z povolání a pracovní úrazy vyjdou každý rok zaměstnavatele v EU na 476 miliard eur. To je zhruba 2,5násobek HDP České republiky a zároveň dobrý důvod ergonomii řešit.
Ergonomie totiž nabízí řešení, která vám pomohou předcházet zdravotním obtížím zaměstnanců, ale zvýší i jejich výkonnost. Zatímco BOZP řeší celkové pracovní podmínky na pracovišti, ergonomie hledá ideální podmínky pro konkrétní pracovní místo a pracovníka. Můžete tedy mít pracoviště, které odpovídá legislativním požadavkům a standardům BOZP, a přesto tu bude riziko zdravotních komplikací a malé výkonnosti.
Ostatně důkazem je i vzrůstající počet nemocí z povolání, mezi kterými hrají prim bolesti zad a horních končetin. Kdo z nás si dnes nestěžuje, že ho bolí záda? Ať už se krčíme za nejnovějším typem počítače, nebo stojíme dlouhé hodiny u moderní výrobní linky.
Všechno souvisí se vším. I v ergonomii práce
Pokud zajdete za dobrým fyzioterapeutem a řeknete mu, že vás bolí záda nebo ramena, nezaměří se jen na místo, kde bolest cítíte. Bude se zajímat o držení těla, kloubní rozsahy, kvalitu vašich koordinačních dovedností i o to, jaké pohyby a jakým způsobem nejčastěji děláte. Protože ví, že všechno souvisí se vším.
A platí to i pro nemoci z povolání horních končetin a bederní páteře. Mgr. Martin Dvořák se jako fyzioterapeut dlouho specializoval na pomoc profesionálním sportovcům. Jeho rukama prošla celá řada ligových hokejistů, ale nejen jich. Dnes k němu chodí lidé různých profesí a zájmů, ale jedno mají společné – bolesti pohybového aparátu. „Je úplně jedno, jestli je člověk profesionální sportovec nebo dělá celý den u výrobní linky. Dá se totiž říct, že musí odvést podobný výkon a na obě skupiny jsou kladeny vysoké fyzické i psychické nároky,“ říká.
„Často jsou jednostranně zatěžováni, a to vede k chronickým potížím. Pokud se s tím nic nedělá, vážný zdravotní problém může být na světě,“ popisuje a vysvětluje, jak se přetěžování přenáší na klouby a páteř: „To, že nás bolí záda, může souviset s chybami v držení těla, neadekvátní mírou zátěže a nedostatečným prostorem pro regeneraci nebo s nesprávnou pracovní polohou. Nesmíme však opomenout i možné vlivy jiných onemocnění, případně špatný psychický stav.“
Důležité je podle Martina Dvořáka naučit se „správně pohybovat“. „Nezaměňujte silový pohyb za křečovitý, klaďte důraz na kvalitu, nikoli kvantitu pohybu. A celkově se snažte provádět pohyb ekonomičtěji z pohledu výdeje energie a zatížení pohybového aparátu,“ vysvětluje a dodává: „Často je namístě zlepšit pohybový stereotyp nebo zařadit kompenzaci stereotypní pracovní zátěže. Právě nedostatek pestrosti při pohybech mívá vliv na pohybové obtíže. Zásadní pomocí ale často bývá i úprava pracovního prostředí a pracovní polohy.“
Ergonomicky – zdravě, bezpečně i prakticky
Jak přistoupit k ergonomii? Nejdříve je nutné analyzovat pracovní proces a chování pracovníků. Problém často nastává až na konci, kdy hotový produkt opouští výrobní linku. V tom okamžiku často dochází k manipulaci s těžkými předměty, k nesprávným pohybům a přetěžování bederní páteře i horních končetin. Dalším typickým okamžikem je přesun výrobku k dalšímu zpracování nebo do skladu.
U syndromu karpálního tunelu pak bývá příčinou často opakovaná nepřirozená poloha ruky a zápěstí, což zase souvisí s používáním ergonomicky nevyhovujícího nářadí a nástrojů.
Ergonomie proto zkoumá problémy v kontextu a v souvislostech. Důležité jsou:
-
Tělesné rozměry – ty souvisejí s plošnými a prostorovými požadavky na pracovní místo, například výška pracovní desky, nastavení sedadla, bezpečnostní vzdálenost apod.
-
Pracovní poloha – je důležitá kvůli obslužným částem stroje a jejich umístění, poloze umístění ovladačů apod.
-
Pracovní pohyby – zásadní jsou dráhy, přesnost, rychlost, pohybové stereotypy, energetická náročnost, souslednost pohybů apod.
-
Příjem a zpracování informací – tady jde velmi často o typy a umístění zrakových informací, typy a vlastnosti zvukových informací a verbální komunikaci.
-
Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti pracoviště – vliv na ergonomii mají hluk, vibrace, osvětlení, záření, chemické látky, větrání, barevné řešení prostor, mikroklimatické podmínky.
-
Bezpečnost práce – ergonomie souvisí s ochranou proti úrazům a s osobními ochrannými prostředky.
-
Organizace práce – řeší rotaci směn, pracovní přestávky, střídání pracovních míst či operací, rozdělení kompetencí, spolupráci v pracovních týmech, limity pracovní zátěže atd.
Ergoscreening: Tím začínají snahy o změnu
Uspořádat pracoviště tak, aby perfektně vyhovovalo ergonomickým kritériím, vyžaduje značnou odbornost. Proto je lepší obrátit se na specialisty, kteří provedou takzvaný ergoscreening pracoviště. Jde o hloubkovou analýzu pracoviště, pracovního místa a procesu.
Ergoscreening zahrnuje měření všech relevantních hodnot, vyhodnocení rizik, finální návrh nápravných opatření a zlepšení. Následně nabízí pomoc s jejich realizací. Co je ale důležité a zůstává na vašich bedrech, je kontrola a hodnocení zavedených změn. Na tom často závisí úspěch celé akce.
S tím souhlasí i Martin Mezera z YFAI: „Osvědčilo se nám vytvoření pracovní skupiny ze zaměstnanců na různých pozicích. Ti dohlížejí na dodržování systému a navrhují případné úpravy. Navíc naši práci, a to je pro úspěch celé věci klíčové, aktivně podporuje vrcholný management i v ústředí společnosti.“
3 + 1 základní princip ergonomického pracoviště
Vyzkoušejte ještě před tím, než se rozhodnete pro profesionální pomoc, ergonomické rady, jak se na pracovišti vyhnout zdravotním problémům z přetěžování pohybového aparátu:
1. Snižte opakování
A pokud není možné snížit časté opakování pohybů:
-
Zajistěte alespoň střídání pracovníků tak, aby se za směnu dostali k rozdílným činnostem.
-
Nastavte systém častějších krátkých pracovních přestávek a motivujte zaměstnance ke kompenzačnímu protažení a procvičení zatěžovaných partií.
2. Snižte nadměrné vyvíjení síly
Ke snížení nadměrného vyvíjení síly přispívá i používání ergonomicky upravených nástrojů a nářadí. Do ruky takový nástroj padne jako ulitý a na práci není třeba takového úsilí. Vynakládanou sílu sníží i vhodné pracovní ochranné prostředky, jako jsou třeba kvalitní pracovní rukavice.
3. Omezte nepřirozené pracovní polohy
-
Uspořádejte pracoviště tak, aby umožňovalo přirozenou polohu ramen/paží.
-
Vybavte pracoviště nastavitelnými otočnými židlemi, aby bylo možné co nejlépe přizpůsobit práci přirozené pozici.
-
V případě práce vstoje upravte postavení pracovníka například nastavitelnou pracovní deskou nebo plošinou, pro dlouhodobé stání vybavte podlahu protiúnavovými rohožemi.
-
Ovladače instalujte tak, aby bylo možné na ně lehce dosáhnout.
-
Zajistěte pracovníkům dostatek prostoru, aby byly pomůcky a pracovní materiál v optimální vzdálenosti a nemuseli se pro ně zbytečně natahovat.
-
Nejdůležitější prvky umístěte přímo před pracovníka.
-
Zaveďte pravidelné krátké přestávky, ve kterých si pracovníci odpočinou a protáhnou se.
4. Zkontrolujte vlastnosti pracovního prostředí a vhodně je upravte
-
Zajistěte, aby v prostorách byla optimální teplota, byly dobře větrané a byly chráněné před nepříznivými klimatickými vlivy.
-
Ačkoli se to nezdá, na většině pracovišť lidé běžně pracují s chemickými látkami. Týká se to třeba i běžných čisticích prostředků a prachu. Postarejte se o to, aby lidé dodržovali příslušná pravidla při práci a používali vhodné ochranné pomůcky.
-
Dávejte pozor, aby zaměstnanci nebyli při práci dlouhodobě vystaveni vibracím a nárazům.
-
A nakonec nezapomeňte, že i barevné řešení prostor a jejich vybavení má vliv na bezpečnost, koncentraci a výkonnost lidí.
Možná by vás zajímalo, nakolik české firmy ve srovnání s ostatním světem uplatňují ergonomický přístup a kde jsou v praxi úskalí pro jeho zavádění nebo zda se dají vyčíslit jeho přínosy. To vše a ještě něco navíc se dozvíte v následujícím rozhovoru s MUDr. Lukášem Šoltysem, předsedou České ergonomické společnosti.
