Rozhovor s viceprezidentem IOSH Timem Eldridgem

BezpečnostČistota
Rozhovor s viceprezidentem IOSH Timem Eldridgem

Přečtěte si rozhovor s Timem Eldridgem, viceprezidentem IOSH (Institution of Occupational Safety and Health) o riziku psychických poruch na pracovišti nebo o tom, co je tzv. „wellbeing strategie“.

IOSH si vybral duševní zdraví na pracovištích jako jedno z hlavních témat své kampaně v oblasti BOZP. Proč?

Problémy s duševním zdravím jsou celosvětový fenomén a pro organizace to může mít  dalekosáhlé ekonomické následky. Zhoršené duševní zdraví významně ovlivňuje rozhodování, reakce, postoje, chování a celkové rozpoložení pracovníků. To vede k řadě problémů, jako jsou například snížená produktivita práce, více absencí ze zdravotních důvodů, větší fluktuace, a také k vyčerpání a únavě.

Proto IOSH usiluje o to, aby se zvýšilo povědomí o duševním zdraví na pracovišti, a pomáhá s edukací v organizacích. Učí a ukazuje, jak řešit případné problémy, které jsou s tím spojeny. Organizace chceme také podpořit v tom, aby investovaly do prevence a svým pracovníkům poskytovaly potřebnou pomoc. Když to udělají, mohou z toho jen a jen těžit. Ušetří finanční a materiální zdroje, sníží fluktuaci, zvýší produktivitu a jejich zaměstnanci budou zdraví a spokojení.

 

Máte data, která popisují, jak velký problém duševní zdraví pro zaměstnavatele představuje? Jaké jsou například finanční ztráty nebo kolik pracovních dní se ročně „ztratí“ v důsledku psychických onemocnění?

Podle odhadů jen ve Velké Británii ekonomika přijde kvůli špatnému duševnímu zdraví zaměstnanců každý rok o zhruba 70 až 100 miliard liber. To odpovídá přibližně 15,8 milionu ztracených pracovních dní.

Světová zdravotnická organizace (WHO) pak uvádí, že celosvětově hlavní příčinou zdravotních problémů a pracovní neschopnosti je deprese. V současné době žije s depresí více než 300 milionů lidí. Což je pro představu 18% nárůst mezi lety 2005 a 2015.

Musíme si ale uvědomit, že deprese je jen jednou z mnoha duševních poruch. Dalším problémem, který s depresemi i ostatními poruchami duševního zdraví souvisí, jsou sebevraždy. Na život si každý rok sáhne téměř 800 000 lidí. U osob mezi 15 a 29 lety je to dokonce druhá nejčastější příčina úmrtí. Tlak a stres na pracovišti mohou deprese i jiné duševní problémy zhoršit, nebo je dokonce zapříčinit, a právě proto leží na organizacích určitá odpovědnost, aby v této záležitosti jednaly.

Čím si vysvětlujete zvýšený nárůst duševních poruch?

Podle mě není úplně možné určit jediný konkrétní důvod nárůstu psychických onemocnění a problémů s duševním zdravím. Je to složitá kombinace řady různých faktorů.

Když se u člověka objeví příznaky duševních problémů, které nelze odstranit, mohou se potenciálně rozvinout až do klinických duševních poruch. Příčiny jsou složité, a pokud chceme problémy s duševním zdravím dobře pochopit a řešit, je podle mě nutné vycházet z holistické součinnosti mezi domácími a pracovními prožitky a vlivy.

Duševní zdraví mohou ovlivňovat například biologické faktory, jako jsou stres, zánět, patogeny a infekce – viry a bakterie totiž mohou mít vliv na mozek, a působení toxinů. Svou roli zde ale samozřejmě hrají také traumatické události a působení faktorů z okolního prostředí, kterým je člověk vystaven. A některé z těchto událostí a vlivů se mohou objevovat i na pracovišti.

Naštěstí stigmatizace spojená s duševními problémy pomalu ustupuje a stále více lidí se nebojí mluvit o svých obavách s lékaři, rodinou, přáteli nebo zaměstnavatelem. To je rozhodně příznivý vývoj, který ale zároveň odkrývá obrovský rozsah tohoto dlouho skrytého problému. Podle mého názoru bude počet případů celosvětově stoupat s tím, jak se omezí stigmatizace a zároveň zvýší tlak, který lidé v životě zažívají.

 

Co by tedy měly firmy dělat, aby pomohly předcházet duševním chorobám a jejich následkům? Jak mohou zlepšit duševní zdraví svých zaměstnanců?

Firmy mohou na pracovištích zavádět třeba takzvané „wellbeing strategie“, které pomáhají k celkové pohodě pracovníků. Řada organizací však namísto aktivní prevence jedná až v reakci na nějaký problém a řeší pouze jednotlivé případy ad hoc.

Pokud ale zahrnou duševní a tělesnou pohodu zaměstnanců do svých firemních cílů a budou ji vnímat jako klíčový zdroj pro vytváření hodnot, může to přinést řadu výhod pro zdraví pracovníků i celé organizace. Zdraví, bezpečnost a pohoda pracovníků přímo přispívají k úspěchu organizace – v opačném případě pak platí, že pracovní síla, která trpí špatným duševním i fyzickým zdravím, může nakonec organizaci stát nemalé náklady.

Dobrá wellbeing strategie ale musí být ušitá na míru konkrétní organizaci a lidem, kteří v ní pracují.

Na trhu je celá řada modelových strategií pro zajišťování duševní pohody pracovníků. Při volbě konkrétního modelu je ale potřeba pečlivost a ujištění se, že je to ta správná.

Strategie představuje jakýsi rámec pro prevenci a řízení problémů, které souvisejí s duševním zdravím a spokojeností. Pracovníkům umožní naplno využívat vlastní schopnosti (individuálně i kolektivně), cítit uspokojení z práce, zůstat v dané organizaci a přijmout za svou kulturu pozitivního přístupu a celkové pohody.

 

Když se v České republice mluví o „wellbeing strategy“, mnozí mají pocit, že je to něco nadstandardního a že si to zaměstnavatelé nemohou dovolit. Jak by tedy měla vypadat účinná wellbeing strategie, která se vyplatí?

Než organizace odmítne wellbeing strategii jako nadstandard, který si nemůže dovolit, měla by zvážit potenciální přínosy péče o duševní zdraví a pohodu svých pracovníků. Ano, v některých případech musí organizace vynaložit finanční prostředky a provést změny, zavést přístupy založené na oceňování a podpoře nebo vypracovat nové školicí metody, ale z dlouhodobého hlediska rozhodně převažují pozitivní přínosy.

Dobrá investice do péče o celkovou pohodu pracovníků představuje skutečnou investici, nikoli náklad. Dobrá wellbeing strategie může snížit náklady na odškodnění a potlačit absence v práci. Zároveň omezí takzvaný presenteismus, kdy pracovníci docházejí do zaměstnání i během nemoci. Také zvýší produktivitu, může snížit počet předčasných odchodů do důchodu a pomoci k dosažení cílů jednotlivých pracovníků.

Strategický přístup k celkové pohodě pracovníků pomáhá budovat pozitivní organizační kulturu s lepší pracovní morálkou, loajálností i sociálními vztahy a přispívá k poklesu počtu těch, kdo odcházejí. Pracovní uspokojení roste a navíc platí, že zdravější mozek je otevřenější inovacím, lépe řeší problémy a vykazuje lepší kognitivní funkce.

 

Můžete uvést nějaké pozitivní příklady, statistiky nebo finanční výsledky?

Zpráva publikovaná institutem IOSH v roce 2018 pod názvem The Healthy Profit uvádí, že dle zkušeností „podniků budoucnosti“ mají zdraví a pohoda v pracovním prostředí pozitivní dopad na efektivitu pracovníků. To potvrzuje také zpráva vydaná Mezinárodní asociací pro sociální zabezpečení. Podle jejích odhadů připadá na každé euro investované do bezpečnosti a zdraví při práci návratnost ve výši 2,20 eura.

 
 

 

Kdo je Tim Eldridge?

Viceprezident IOSH Tim Eldridge má více než 25 let praxe v BOZP. Pracoval ve Velké Británii, na Středním východě a v Austrálii.

V současné době působí na pozici globálního manažera  pro bezpečnost a ochranu zdraví v bance HSBC, kde vede tým mezinárodních odborníků, kteří se starají o 230 000 zaměstnanců v 80 zemích. V rámci Institution of Occupational Safety and Health (IOSH) předsedá výboru Networks Committee.

 

Co je IOSH?

IOSH, nebo-li Institution of Occupational Safety and Health, je největší mezinárodní členská organizace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na světě. Ročně proškolí v oblasti BOZP více než 179 000 lidí.

 
 
eshop