České podniky nepovažují psychosociální rizika za významný problém. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost práce (EU–OSHA) na téma nových a vznikajících rizik ESENER–2. Proč se ale nevyplatí toto riziko podceňovat?
Jako větší riziko než psychosociální problémy Češi vnímají pracovní úrazy, které vznikají při řízení dopravních prostředků, nesprávném používání nástrojů a technologií. Jenže… i tyto úrazy mohou mít kořeny v podcenění psychosociálních rizik. Záleží na tom, zda člověk vidí jenom následek nebo zda hledá příčinu.
Podle zmíněného průzkumu a dalších odborných zdrojů vedou psychosociální rizika a stres i k většímu ohrožení kardiovaskulárními nemocemi, muskuloskeletálními potížemi, ale také k poruchám koncentrace, únavě a nepozornosti. Dlouhodobé působení nadměrné psychické zátěže vede k depresím, vyhoření a vážným psychickým problémům.
Ostatně to potvrzuje i vzrůstající počet lidí, kteří míří do psychiatrické péče. Zatímco v roce 2006 bylo u nás v ambulantní psychiatrické péči zhruba 458 000 lidí, v roce 2017 už to bylo téměř 653 000 pacientů. A v prvním pololetí 2018 v Češi strávili kvůli psychickým problémům v pracovní neschopnosti téměř dva miliony dní.
2020: Stres jako hlavní příčina nepřítomnosti na pracovišti
Duševní choroby jsou zároveň druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidního důchodu. V minulém roce pobíralo z těchto důvodů invalidní důchod více než sto tisíc Čechů.
Podle šetření Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a agentury STEM/MARK z roku 2016 jsou nejohroženější skupinou lidé mezi 35 a 44 lety. Což souvisí i s tím, že mezi významné stresové faktory patří i pracovní prostředí. Lidé v produktivním věku jsou tedy takzvaně „v první linii“.
„Existují dostatečné vědecké důkazy o tom, že práce má vliv na rozvoj zejména depresivně úzkostných poruch, a dále je jasně prokázaný vliv práce na rozvoj syndromu vyhoření či posttraumatické stresové poruchy,“ vysvětluje MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí oddělení pracovního lékařství ze Státního zdravotního ústavu, a dodává: „Světová zdravotnická organizace předpokládá, že po roce 2020 bude pracovní stres hlavní příčinou nepřítomnosti na pracovišti. Zaměstnavatelé by se proto měli věnovat této problematice už nyní. Je to v jejich vlastním zájmu.“
Proč u nás podceňujeme psychosociální rizika?
Jednou z bariér pro řízení psychosociálních rizik jsou podle zmiňované studie i kulturní specifika a zvyklosti dané země. Zatímco severské země mají psychické zdraví a pohodu svých zaměstnanců asi více na srdci, v našich zeměpisných šířkách se o těchto věcech málo mluví i dělá.
„U psychosociálních rizik totiž nestačí mít znalosti o rizicích, ale především si o nich povídat, dostat je pod kůži. Zapojit do diskuze management, zaměstnance a jejich zástupce,“ říká Robert Křepinský, inspektor bezpečnosti práce a člen Rady vlády ČR pro BOZP, a dodává: „Základem všeho musí být komunikace. Nicméně v dnešní hektické době se více zaměřujeme na výsledný produkt našeho snažení. A samotného člověka se všemi jeho klady a zápory podceňujeme nebo si ho pořádně neuvědomujeme.“
Roli hraje i velikost firmy. Obecně se dá říci, že velké firmy (často nadnárodní koncerny) věnují více prostředků a pozornosti politice BOZP než menší podniky. Logicky je to dáno i finančními možnostmi, které jsou na straně velkých firem vyšší. Výjimky ale existují a některá opatření fungují ve velké firmě stejně dobře jako ve firmě menší. Často tedy bez ohledu na to, kolik utratíte.
Nejčastější příčiny stresu na pracovišti
Nejčastějšími příčinami stresu na pracovišti, které respondenti evropského průzkumu uváděli, byly reorganizace práce a nejistota zaměstnání. Hned za nimi se umístily dlouhá pracovní doba, nadměrné zatížení, šikana nebo obtěžování. Mezi další významné faktory patřilo jednání s problémovými zákazníky, pacienty či žáky a časová tíseň. Obdobně to vidí i zaměstnanci u nás. Podle průzkumu Karlovy univerzity a VFN více než 30 % Čechů zažilo v práci šikanu ze strany nadřízeného a 34 % se cítí ohroženo syndromem vyhoření.
Podle odborných studií je pouze 11 % zaměstnanců ochotných svěřit se se svými psychickými problémy nadřízenému (Business In The Community).
Když se nezapojí management, úspěch se nedostaví
Hlavní hnací silou kvalitního řízení psychosociálních rizik je míra angažovanosti vedení a zapojení zaměstnanců na formální i neformální úrovni. Jde zejména o:
-
Schopnost otevřeně problémy pojmenovat, nevyhýbat se společné diskuzi a řešení.
-
Nastolit atmosféru, ve které se lidé nestydí mluvit i o citlivých záležitostech bez obav, že ztratí zaměstnání nebo budou potrestaní.
-
Vytvářet prostředí spolupráce a zdravé motivace, nikoli ostrých loktů a bezohledného soupeření.
Často se dá vážnějším problémům předejít včas a minimalizovat negativní dopady. A řešení přitom nemusí být náročné:
-
Změna organizace práce včetně uspořádání pracoviště.
-
Zlepšení struktury pracovních úkolů.
-
Lepší delegování činností.
-
Systém poskytování pravidelné zpětné vazby a funkční komunikace.
-
Plán osobního rozvoje zaměstnanců.
-
Vzdělávání zaměstnanců i v oblasti měkkých dovedností a osobního rozvoje (time–management, techniky zvládání stresu apod.).
-
Umožnit zaměstnancům častější krátké přestávky v práci.
A jak takové úspěšné snahy mohou vypadat v praxi? Inspirujte se příkladem dobré praxe z Velké Británie.
Royal Mail Group: Příklad dobré praxe
O firmě
- Rok založení: 1516
- Privatizace: 2013
- Počet zaměstnanců: cca 143 000
- Z toho: 82 % mužů a 18 % žen
- Počet doručovatelských adres: 29 milionů / 6 dnů v týdnu
|
Royal Mail Group (RMG) patří k největším zaměstnavatelům ve Velké Británii. Mezi britskými pošťáky najdete lidi různého věku, pohlaví i národností. Britská pošta prošla v posledních letech velkými změnami ve způsobu práce, skladbě služeb a změnila se i její vlastnická struktura (dnes už nepatří státu, ale je v soukromých rukách).
To samozřejmě představovalo velkou výzvu po stránce manažerské, obchodní i technické. Přesto vedení společnosti nedělalo kompromisy v otázkách bezpečnosti a zdraví svých zaměstnanců. Problémům se rozhodlo čelit a rizikům předcházet.
Například v letech 2014 a 2015 vzrostl počet dlouhodobých onemocnění. Vedení společnosti začalo zkoumat důvody tohoto nárůstu. Po důkladnější analýze zjistili, že jedním ze závažných zdrojů dlouhodobých onemocnění jsou duševní poruchy. Ukázalo se, že pracovníci mají často ostych a obavy mluvit o svých psychických problémech. Skrývají je. Tento stav pak vedl k prohloubení jejich zdravotních obtíží. Riziko se nezachytilo včas, a nemohlo tak dojít k vhodné léčbě. To nakonec přineslo vážnější a dlouhodobější následky.
Vedení se rozhodlo k akci a téma psychických problémů na pracovišti detabuizovalo. „Životaschopné a konkurenceschopné podnikání vyžaduje vytvořit kulturu, ve které budou všichni zaměstnanci schopni mluvit o své duševní i fyzické pohodě spolu se svými manažery, kteří jim k tomu vytvoří potřebné podmínky. Největší odpovědnost spočívá na vedení společnosti, které má povinnost tuto klíčovou problematiku zařadit mezi své priority,“ prohlásila tehdejší generální ředitelka Moya Greene.
ROYAL MAIL GROUP: Protože zdravá mysl je důležitá
Konkrétní kroky, které v ROYAL MAIL GROUP udělali:
-
Spolupráce s britským Ústavem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (The Institute of Occupational Safety and Health), Ústavem pro veřejné zdraví a dalšími významnými odborníky na mentální zdraví.
-
Vypracování dlouhodobé strategie pod názvem: „Protože zdravá mysl je důležitá“ („Because healthy minds matter“).
-
Vytvoření e–learningového projektu, kterým prošlo 9 500 manažerů.
-
Vytvoření webového portálu „Feeling First Class“ pro zaměstnance a jejich potřeby.
-
Zavedení bezplatné nonstop linky „First Class Support” pro zaměstnance.
-
Pilotní provoz tzv. ambasadorů – dobrovolníků, kteří byli speciálně vyškoleni, aby mohli pomáhat na pracovištích i ve svém okolí s případnými psychickými problémy.
-
Kurzy první pomoci zaměřené na rozpoznání psychických problémů – jak se zachovat, co dělat.
-
Vytvoření a distribuce tzv. Z-Card – edukativní brožury.
-
Podpůrné skupiny napříč organizací, kam pracovníci docházejí, aby sdíleli své problémy, předávali si zkušenosti a otevřeně o problémech hovořili.
-
Popularizace a podpora tématu v médiích, naučné filmy ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které se na tuto oblast zaměřují. Speciální video pro širokou veřejnost pod názvem „Everday People“ („Běžní lidé“).
-
A mnoho dalších aktivit, o kterých můžete zjistit více na www.feelingfirstclass.co.uk.
Některé z přínosů:
-
Během dvou let se nemocnost snížila o 100 000 pracovních dnů – tím se ušetřilo zhruba 12,2 milionu liber.
-
V průzkumu spokojenosti zaměstnanců vzrostla jejich důvěra v to, že jejich společnost má opravdu zájem o jejich zdraví a spokojenost, z 50 % na 56 %.
-
RMG získala za svůj projekt hned několik ocenění: The Responsible Business Award 2016 a The Mental Health Initiative of the Year Award at the Workplace Savings and Benefits Awards 2018.
