Když se řekne bezpečnost práce nebo BOZP, není mnoho expertů, kteří by toho věděli více než Kate Field. Problematikou BOZP se zabývá už dvě dekády, publikuje, přednáší a nám odpověděla na otázky, které se týkají nejen žebříčku kultury bezpečnosti, ale i nové normy ISO 45001.
Kate, ve své prezentaci hovoříte o žebříčku kultury bezpečnosti (pozn. redakce: Více se o něm dočtete v článku o ISO 45001), dá se říci, kde se na tomto žebříčku v tuto chvíli pohybuje většina firem na trhu?
Tohle se zobecnit nedá, nicméně v řadě případů pozoruji, že se kultura bezpečnosti vyvíjí a posouvá směrem vzhůru.
A lze tedy alespoň nastínit, které druhy a typy firem jsou v přístupu k BOZP spíše proaktivní a generativní, tedy na žebříčku nahoře, a které na ně naopak koukají zespodu z pozice firem s reaktivním až patologickým přístupem k bezpečnosti?
Malým a středním podnikům často k aktivnímu řízení BOZP chybí zdroje a know-how. To ale neznamená, že se nestarají o BOZP svých zaměstnanců. Ale vzhledem k omezeným zdrojům pro ně nejsou BOZP, lidské zdroje nebo technologická infrastruktura prioritní. Tyto firmy obvykle věnují pozornost jen tomu, aby dodržovaly zákony o bezpečnosti práce.
Samozřejmě že vždy existují výjimky. Třeba ve stavebnictví mají i malé firmy aktivnější přístup k BOZP. Rizika související s bezpečností práce jsou tu vyšší. Navíc klienti a hlavní dodavatelé často požadují, aby i malé firmy, které se chtějí ucházet o zakázky, měly systémy řízení bezpečnosti práce. Tuto konkurenční výhodu pozorujeme i v jiných, zejména v technologických odvětvích.
Přestože se na žebříčku kultury bezpečnosti mohou všechny typy firem, bez ohledu na jejich velikost, posouvat nahoru a dosáhnout vrcholu, nejčastěji tuto tendenci pozorujeme u firem působících v rizikových odvětvích. Například v hornictví, letectví nebo v oblasti bezpečnosti procesů. Případně v odvětvích, kde je klíčová kvalita strojní výroby, tedy například v automobilovém průmyslu. V těchto odvětvích by měla vážná nehoda negativní dopad na pověst firmy.
V souvislosti s ISO 45001 také hovoříte o větším zapojení samotných zaměstnanců. Zaměstnanci mají sami aktivně přispívat k rozvoji bezpečnosti. Jak konkrétně by je k tomu měly firmy motivovat?
Aby firma podpořila angažovanost svých pracovníků v problematice BOZP, musí si získat jejich důvěru. Zaměstnanci by se neměli obávat postihu v případě, že nahlásí problémy týkající se BOZP. Pokud pracovník navrhne zlepšení BOZP, musí vidět, že se jeho návrh bere vážně a že se opravdu podniknou příslušná opatření. Zpočátku mohou velmi dobře fungovat metody anonymních kartiček s podněty nebo schránky, do kterých se budou házet lístky s různými nápady nebo stížnostmi. V další fázi se zaměstnanci zapojí formálněji, a to prostřednictvím zástupců pro BOZP vybraných z jejich řad.
Které firmy přistupují k BOZP takto „odspodu“ a funguje jim to?
V tomto mají výhodu malé firmy. Je mnohem snazší zapojit do problematiky pracovníky a získat si jejich důvěru, pokud je oslovíte přímo. Velké firmy musí vytvořit procesy, které zajistí angažovanost pracovníků a sdílení informací v celé firmě všemi směry – a to může být na začátku velmi náročný úkol.
ISO hovoří o naplňování normy v rámci modelu Plan-Do-Check-Act. Která z těchto fází je podle vás pro firmy nejnáročnější?
Důležité jsou procesy, které se soustředí na neustálé zlepšování – tedy na prvek „Act“. A hlavně na začátku pak může být náročné najít podporu pro PDCA model v kontextu firmy, vůdcovství a angažovanosti zaměstnanců. Systém řízení BOZP se musí přizpůsobit strategickému směřování a hodnotám celé firmy.
Pro naplnění normy je potřeba archivovat záznamy o průběhu, změnách a procesech v rámci BOZP, zdrojích, zainteresovaných osobách apod. Na první pohled se zdá, že na firmy čeká spousta administrativy…
ISO 45001 nejde cestou hromadění písemných plánů a postupů. Namísto toho zmiňuje takzvané „zdokumentované informace“. Tím se myslí, že informace nemusí být v papírové podobě. Můžou být elektronické, můžou to být videa, obrázky… A mají sloužit jen k tomu, aby se samotné firmy ujistily, že vše funguje, jak má. Ve skutečnosti se v příloze této normy uvádí, že „je důležité zdokumentované informace maximálně zjednodušit, aby byly účinné, efektivní a srozumitelné“. Takže tato norma není o papírování.
Kdo je Kate Field?
Kate Field (CMIOSH) z firmy BSI je mezinárodní odbornicí na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Působí jako expertka a vyslankyně pro otázky BOZP a v této oblasti poskytuje špičkové poradenství a know-how ve 193 zemích, kde firma BSI působí.
Kate se problematikou BOZP zabývá už dvě dekády, což z ní činí velkou odbornici na BOZP – vytváří regulační a technické předpisy, v řadě publikací uveřejňuje články na toto téma. Přednáší a moderuje na mezinárodních fórech.